„Zopakujme si to znovu: součástí finského manévrovacího prostoru a svobody rozhodování je i možnost vojenského spojenectví a žádost o členství v NATO, pokud se k tomu rozhodneme,“ prohlásil na přelomu roku finský prezident Sauli Niinistö.
Také premiérka Sanna Marinová zdůraznila, že každá země má právo svobodně tvořit svoji bezpečnostní politiku. „Dokázali jsme, že se umíme poučit z minulosti. Nenecháme se připravit o svůj manévrovací prostor,“ vzkázala šestatřicetiletá politička do Moskvy.
 |
Političtí předáci v Helsinkách tak reagovali na slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten se minulý týden nechal slyšet, že vstup Finska a Švédska do NATO „by měl závažné vojenské a politické důsledky, které by si vyžádaly adekvátní odpověď ruské strany“.
Silná slova šéfa ruské diplomacie je třeba vnímat v kontextu napětí mezi Moskvou a NATO. Rusko v posledních měsících hromadí vojenské jednotky kolem hranic Ukrajiny a požaduje záruky, že se Aliance nebude rozšiřovat na východ a nebude rozmisťovat zbraně v jeho sousedství (více zde: Putin boří status quo v Evropě. NATO řeší, jak ho nepodráždit).
Západ sice ruské požadavky odmítá, zároveň však nechce Moskvu vyprovokovat k další možné agresi, a tak opatrně kývl na rozhovory. Jednání rady NATO-Rusko, která se v posledních letech scházela jen sporadicky, by se měla konat 12. ledna. O dva dny dříve by měly proběhnout obdobné rozhovory mezi Washingtonem a Moskvou.
Napětí kolem Ukrajiny a ruských požadavků pozorně sledují i Finové, kteří mají s Ruskem své vlastní zkušenosti. V 19. století byli součástí ruského impéria a v letech 1939 až 1940 svedli se SSSR „zimní válku“, ve které sice přišli o Karélii, ale díky úporné obraně ubránili svůj stát a notně pošramotili prestiž Rudé armády.
Zimní válka. Úporná finská obrana odkryla pravou tvář Stalinova režimu |
Během studené války Finsko ve snaze uchovat si nezávislost podřídilo zahraniční politiku zájmům Moskvy: vyhlásilo neutralitu, odmítlo Marshallův plán a zavázalo se k hospodářské spolupráci se SSSR. Pojem finlandizace dnes označuje proces, kdy malý stát přizpůsobuje svoji politiku mocnému sousedovi – mimochodem právě ve „finlandizaci Ukrajiny“ Miloš Zeman v roce 2014 viděl řešení ukrajinského konfliktu.
Nutno říci, že o ukončení neutrality a vstupu do západního systému bezpečnosti se ve Finsku od rozpadu Sovětského svazu debatuje opakovaně. Finská armáda se po boku členských států NATO účastnila mise KFOR, angažmá v Afghánistánu a zapojila se do mise EU na výcvik bezpečnostních složek v Mali.
Jak poznamenává list The Financial Times, současná prohlášení prezidenta a premiérky připomínají intenzivní debatu o vstupu do NATO, která se v Helsinkách rozvinula po ruské anexi Krymu a vpádu do Donbasu. Ostatně Finsko tehdy podepsalo dohodu s NATO o pořádání společných manévrů na svém území.
Ani opoziční politici dnes nezůstávají stranou. „Rusko nedávno naznačilo, že vstup Finska a Švédska do NATO by ho donutil k vojenské reakci. Taková prohlášení jsou hanebná a vypovídají více o skutečných cílech Ruska než o úmyslech Finska či Švédska. Finsko pro Rusko nepředstavuje žádnou hrozbu,“ uvedl šéf opoziční Národní koaliční strany Petteri Orpo.
Politici ovšem musejí počítat s tím, že nápad na přihlášku do NATO by se u veřejnosti nesetkal s velkým nadšením. Poslední průzkum z minulého roku ukazuje, že vstup do Aliance podporuje 26 procent Finů, 40 procent je proti.
ANALÝZA: Putin boří status quo v Evropě. NATO řeší, jak ho nepodráždit |
Odpor proti členství je nicméně nejnižší za poslední roky – ještě předloni byl o pět procentních bodů výše. Čím dál více Finů naopak hledí s nedůvěrou na Rusko, za vojenskou hrozbu ho označilo 60 procent respondentů říjnového průzkumu think-tanku Eva.
Zatímco myšlenka na vstup do Aliance zůstává spíš chimérou, finští politici aspoň nabízejí svým evropským a americkým kolegům radu ozkoušenou dekádami stýkání a potýkání s východním sousedem: pokud si před Rusy kleknete na kolena, nebudou vás respektovat.
„Kdykoliv se hlavním cílem velmocí stala snaha vyhnout se válce, byl mezinárodní systém vydán na milost a nemilost jeho nejbezohlednějšího člena,“ citoval na přelomu roku prezident Saulli Niinistö Henryho Kissingera a jeho hodnocení politiky appeasementu vůči Hitlerovi.
21. prosince 2021 |
