Filipínské letectvo podle svědků shazuje bomby do oblastí, kde se islamisté údajně skrývají. Armádní velitelé slíbili, že budou v boji pokračovat i přesto, že v sobotu začal muslimský svatý měsíc ramadán. Na jihofilipínském ostrově Mindanao, kde se Marawi nachází, žije silná muslimská menšina.
„Pokusíme se tu oblast vyčistit v co nejkratší době. Omlouváme se našim muslimským bratrům za narušení prvního dne ramadánu,“ řekl generálporučík Carlito Galvez, který boje na místě vede.
Prezident Duterte na celém ostrově v úterý vyhlásil šedesátidenní stanné právo poté, co islamistě násilně obsadili část Marawi a dokonce na několika místech vztyčili vlajky Islámského státu. Zástupce guvernéra místní provincie Lanao del Sur Mamintal Alonto Adiong uvedl, že od začátku bojů zemřelo nejméně 48 lidí a z dvousettisícového Marawi uprchlo 80 až 90 procent obyvatel.
Duterte vojákům nařídil, aby islámské radikály zcela zničili. Sám už se prý dlouho obával, že zemi hrozí „kontaminace Islámským státem“. Přesto však podle serveru Deutsche Welle v pátek naznačil, že je ochotný vést s islamisty dialog.
„Teroristům na druhé straně vzkazuji, že to ještě pořád můžeme vyřešit skrze dialog. A jestli se nenecháte přesvědčit k ukončení bojů, tak prosím. Bojujme,“ prohlásil filipínský prezident. Duterteův mluvčí Ernesto Abella uvedl, že prezident ke smířlivému návrhu přistoupil právě kvůli probíhajícímu ramadánu. Filipínští představitelé nicméně přiznávají, že šance na jakoukoli dohodu jsou velmi malé.
K filipínským radikálům se přidali i zahraniční bojovníci
Stanice BBC v pátek uvedla, že mezi bojujícími islamisty jsou také džihádisté ze zahraničí. I to podle Duterteho dokazuje, že IS si na Mindanau, které zaujímá třetinu filipínského území, vytvořil další základnu. Mezi radikály, kteří během bojů přišli o život, jsou i indonéští a malajsijští občané.
Filipínská armáda předpokládá, že se v Marawi nadále skrývá velitel teroristické skupiny Abu Sajáfa Isnilon Hapilon. Právě při neúspěšném zásahu bezpečnostních složek na jeho předpokládaný úkryt se boje v úterý rozhořely. Duterte tvrdí, že Islámský stát, který působí především na Blízkém východě v Iráku a Sýrii, prohlásil Hapilona za svého vůdce na Filipínách.
Filipínská armáda obklíčila islamisty v Marawi, lidé prchají po tisících |
Ne všichni však s Duterteovým postupem souhlasí. Obávají se totiž, že vyhlášení stanného práva povede k porušování lidských práv. Na protest proti němu se v pátek ve filipínské metropoli Manile shromáždily stovky demonstrantů, uvedla ČTK. Bývalý prezident Fidel Ramos kritizoval Duterteho prohlášení, že zvažuje rozšíření stanného práva na celou zemi.
„Nemluvme o jeho rozšíření... na celé Filipíny. Mluvme raději o jeho omezení na ostrov Mindanao a jeho postupném rušení,“ řekl Ramos na tiskové konferenci. „Mělo by být zavedeno jen v ohraničených zónách,“ dodal. Zdůraznil také, že stanné právo připomíná časy diktatury Ferdinanda Marcose, která byla svržena v roce 1986.
Zodpovědnost za znásilnění beru na sebe, vtipkoval Duterte
Na Duterteho, který je známý svými kontroverzními výroky, se snesla vlna kritiky i za to, že s filipínskými vojáky žertoval o znásilňování žen během bojů v Marawi. Vojákům totiž slíbil, že pokud v době platnosti stanného práva budou páchat zločiny a násilnosti včetně znásilňování, vezme zodpovědnost za jejich činy na sebe.
„Jestli padnete, já padnu s vámi. Za tohle stanné právo, jeho důsledky a následné dopady budu zodpovědný já a jen já. Jen dělejte svoji práci, já se postarám o zbytek,“ řekl Duterte v proslovu.
Když pak hovořil o vojácích, kteří páchají násilnosti, zavtipkoval: „Uvězním vás sám. Jestli znásilníte tři, přiznám to, bude to na mě,“ prohlásil.
Deník The Guardian připomíná, že to není poprvé, kdy filipínský prezident žertoval o znásilnění. Během loňské prezidentské kampaně připomněl vězeňskou vzpouru ve městě Davao z roku 1989, kde byl tehdy starostou. Vzpouru nepřežila australská misionářka, jež se stala obětí uprchlých vězňů, kteří stáli ve frontě, aby ji mohli znásilnit. Duterte oběť označil za krásnou a prohlásil, že jako starosta měl nárok stát ve frontě na prvním místě. Později se za svá slova omluvil s tím, že šlo pouze o vtip.
