Provincie Mindanao na jihu Filipín se dostala pod správu armády kvůli vleklým bojům s islamisty. Poslední pomyslnou kapkou byl střet, který se odehrál v úterý. Vojáci při zásahu proti islamistickým milicím ve městě Marawi narazili na tuhý odpor z řad ozbrojenců ze skupin Abu Sajáfa a Maute, které se obě hlásí k takzvanému Islámskému státu.
Útočníci zabarikádovali mosty a obsadili budovy. Školu, věznici i kostel zapálili. Podle informací The New York Times vzali útočníci kněze a několik věřících jako rukojmí. Podle agentury AP je kněz, tři církevní pracovníci a až deset věřících stále v zajetí. Při nepokojích zahynuli dva vojáci a policista. Prezident Duterte ve čtvrtek sdělil, že islamisté nejspíš sťali policejního ředitele z města Malabang na Mindanau. Dalších dvanáct lidí bylo při střetu zraněno.
Duterte vyhlášením stanného práva dlouho vyhrožoval a střet mu tak posloužil jako záminka (více zde). Prezident, který se na ostrově narodil, uvedl, že udělá vše proto, aby islamistické skupiny na Filipínách zničil. „Mí krajané, nebuďte příliš vystrašení. Jedu domů. Až dorazím, s problémem se vypořádám,“ prohlásil ve videu z paluby letadla cestou z návštěvy Ruska, kterou kvůli situaci v zemi předčasně ukončil.
Vyhlášení stanného práva má mnoho kritiků. Aktivisté se bojí, že stanné právo povede k porušování lidských práv. Duterte má čas do čtvrteční půlnoci, aby své rozhodnutí zdůvodnil zákonodárcům. Prozatím bude stanné právo platit šedesát dnů, jak stanoví ústava.
Duterte však už nyní varoval, že pokud to bude nutné, bude na ostrově platit stanné právo klidně i rok. V případě rozpínání islamistické hrozby může být podle něj rozšířeno na celé Filipíny. „Mohl bych na ochranu obyvatelstva vyhlásit stanné právo po celé zemi,“ citovala Duterteho agentura AFP.
Mindanao s 22 miliony obyvatel je domovem pro významnou muslimskou menšinu na jinak katolických Filipínách. Ostrov se stal útočištěm hned několika islamistických povstaleckých skupin.