„Pokud se podíváme na covidovou krizi, tam se to podařilo. Evropský parlament dal maximální podporu pro vývoj vakcíny. Snažili jsme se usnadnit pohyb po Evropě a opravdu velice rychle jsme dokázali změnit pravidla pro evropské fondy. Vznikly dva balíčky opatření, navíc v řádu měsíců, a umožnilo to nalít peníze do ekonomiky,“ řekl v Rozstřelu europoslanec.
„Energetická krize se ale nezvládla, určitě ne strategicky. Reakce byly neskonale pomalé, Evropská komise neposlouchala členské státy a nedokázala reagovat pružně a přenesla hodně rozhodnutí na členské státy, mezi kterými bylo příliš mnoho velkých rozdílů,“ navazuje Knotek.
Evropský parlament je ideologický
Některé vlády podle něj reagovaly rychle, jiné příliš pomalu. „V Česku se to třeba nezvládlo. Navíc Evropa sešlápla plyn zelené politiky a v Evropském parlamentu na základě voleb z roku 2019 je složení velmi ideologické, velmi zelené a je na čase to trochu změnit.“
Problémem je podle něj navíc to, že není snadné prosadit v Bruselu české zájmy. „Byly výjimky, ale Česká republika prostřednictvím zdejších stran od začátku fungování Evropského parlamentu posílala do Evropského parlamentu spíš své vysloužilé politiky, za odměnu. A chyběl takový ten dravý boj za české zájmy.“
„Ano, buduje se společná krásná Evropa, ale v pozadí je to opravdu boj jednotlivých států, různých lobbistických skupin. Jistě, je to ve výsledku ve prospěch Evropy, ale kdo nebojuje, tak zůstane pozadu. A české zájmy se dříve nedařilo prosadit.“
„Zároveň vnímám to, že Čech má stále ještě v DNA 400 let Habsburků a také Mnichov, kdy nás pánové jako Chamberlain, Daladier, Mussolini a ten pán z Německa s knírkem dost podrazili. A tuto náladu podporují některé trendy, které se dějí v Evropském parlamentu, kdy se volá po přesunutí moci do Bruselu na úkor členských států,“ kritizuje europoslanec.
Fair Deal místo Green Dealu
„Evropská komise byla v minulosti tvořena úředníky bez nějakého významného politického názoru. Ale dnes je to pod vedením současné předsedkyně skutečně velká síla, která jako černá díra nasává další a další pravomoci. Mám pochopení, proč jsou čeští občané nedůvěřiví. Realita je skutečně taková, že třeba úředník Evropské komise ze Španělska, nemá pochopení pro to, co se děje v českém průmyslu, protože to v životě nezažil. A ne každý z těch úředníků je schopný naslouchat, protože je uzavřený ve své bublině,“ tvrdí Knotek.
Podle něj je nejproblematičtější právě zelený plán Evropy na dekarbonizaci. „Je možná na čase změnit Green Deal na Fair Deal, spravedlivou dohodu. Ta původní myšlenka sama o sobě nebyla špatná,“ myslí si europoslanec, podle kterého se ale změnila celosvětová situace.
„Přišly dvě krize: covidová a energetická,“ pokračuje Knotek. „Ty dokončily rozvrat geopolitického globalizačního směřování. Státy i geopolitické síly se uzavírají více do sebe, chtějí být soběstační. Věřím a doufám, že se podaří zastavit změny klimatu, ale země, které o tom budou skutečně rozhodovat, produkují nejvíce emisí. Jsou to Indie a Čína.“
„A ty k tomu nebudou používat evropské technologie (na které v rámci Green Dealu Evropa vsadila). Nebo je budou používat co nejméně. Greean Deal narazil na to, že se změnil svět. Myšlenka je to správná, ale pak máte způsob, jak toho dosáhnout. A to je právě to, co se pokazilo,“ míní europoslanec.
Uhlí a spalovací motory
Proto přichází před volbami do Evropského parlamentu se dvěma návrhy. Chce prosadit, aby se zrušil zákaz výroby spalovacích motorů v roce 2035 a bude prosazovat, aby se prodloužila těžba uhlí v ČR minimálně do roku 2040, možná i na pozdější období, tedy až do doby, kdy bude mít Česko za uhelné elektrárny skutečnou náhradu a bude energetické bezpečné.
Rok 2050 jako cíl, který si Evropa dala v rámci svého fungování na základě uhlíkové neutrality, je podle europoslance pouhou politickou proklamací. „Rok 2050 pro klimaticky neutrální Evropu nebyl cíl, který by byl stanoven na základě nějakých výpočtů. To bylo politické rozhodnutí.“
Rok 2050 byl z pohledu uhlíkové neutrality politickým rozhodnutím, říká Ondřej Knotek, europoslanec za ANO.
„Bohatě postačí, když se k tomu bude Evropa přibližovat, postupně snižovat emise a zároveň se přizpůsobovat klimatickým změnám,“ navrhuje Knotek. „Takže o pár let posunutí v dopravě by vůbec nemuselo vadit. My prosazujeme, ať má místo elektromobilu co nejvíce lidí třeba plug-in hybrid. Elektromobilita má výhodu ve městech, kde jsou emise zdravotně závadné. Ale když vyjedete za Prahu, tam už je vítr rozfouká, tam to neškodí lidskému zdraví.“
Elektromobily by tedy ve velkém mohly být podle něj používány ve městech, kde by mohla jezdit auta s menší baterií. Na delší cesty by pak hybridy mohly být přijatelnou alternativou. Knotek zároveň míní, že by se tak snížila závislost na Číně, neboť součástky pro elektromobily se ve velkém vyrábějí právě tam a povinné zavádění elektromobility by nahrálo čínským výrobcům a Evropa by se pomyslně střelila do vlastní nohy.
Co se uhlí týče, odklon v ČR od tohoto zdroje elektřiny by měl nastat teprve ve chvíli, kdy bude mít Česko jasnou alternativu, náhradu. Knotek je příznivcem jaderné energie a sází na dostavbu jaderných bloků v Temelíně a v Dukovanech a také na budoucnost malých modulárních reaktorů. Dokud ale tyto nové zdroje nebudou fungovat, od uhlí by zatím neustupoval.
Jaká je vlastně česká agenda v Evropském parlamentu? Odkloní se nový Europarlament od zelené politiky? A jak se k jeho návrhům staví nejsilnější frakce lidovců a socialistů? I na to odpovídal Ondřej Knotek z ANO v Rozstřelu.
