Zatímco Ukrajinu a Moldavsko jsou eurokomisaři připravení doporučit pro udělení kandidátského statusu, „u Gruzie si tak jistí nejsou“, píše Politico s odvoláním na několik unijních činitelů a připomíná, že stát na Kavkaze v posledních letech zažil turbulentní vývoj na politické scéně a tamní demokracie spíš skomírá než naopak.
Komise až v pátek zveřejní zhodnocení, do jaké míry jsou státy připravené stát se kandidátskou zemí. Gruzínská vláda však už nyní dala najevo své rozladění. Míní totiž, že si její reformy zasluhují uznání. „Jestli má někdo nárok na kandidátský status, pak je to v prvé řadě Gruzie, až pak Ukrajina a Moldavsko,“ uvedl podle serveru Ukrainian News gruzínský premiér Irakli Garibašvili.
„Pokud říkají, že by ho Ukrajina měla dostat, protože je ve válce, omlouvám se – jestliže je udělení statusu podmíněno válkou, pak my válku nechceme, přátelé. My žádáme status, který jsme si zasloužili!“ dodal. Nepříliš diplomatické ani solidární vyjádření nenechalo Ukrajince chladnými a do Gruzie už vzkázali, co si o něm myslí.
 |
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak napsal na Twitteru, že „nikdo se dobrovolně nepostaví do fronty na smrt způsobené ruskými raketami, pane Garibašvili“. „Ukrajina platí hroznou cenu za to, že si vybrala evropskou demokracii. Evropská unie draze platí za ochranu svých obyvatel. Hodnoty jsou důležitější než zisky. Co je důležité pro vás? Pořadové číslo ve frontě?“ dodal.
Zbývající Moldavsko si podle Politica vysloužilo přízeň Komise díky proevropské vládě premiérky Natalie Gavrilițy. A Ukrajina především právě tragédií, kterou prochází už přes tři měsíce.
Balkán čeká už dekády a v EU stále není
Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní po únorovém začátku ruské invaze. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od té doby vytrvale zdůrazňuje, že rychlé přiznání pozice kandidáta bude pro jeho zemi důležitou podporou v boji proti agresorovi. Podle činitelů citovaných obvykle dobře informovaným serverem se na tom shodují i eurokomisaři.
„Komise nezapomíná, že Ukrajina je jedinou zemí v Evropě, kde lidé umírali a střílelo se na ně proto, že v ulicích nosili vlajky EU. Nemůžeme jim teď říct, promiňte, lidi, měli jste špatné vlajky,“ citoval web jednoho z činitelů obeznámených s průběhem pondělního jednání.
Brzké přiznání kandidátského postavení prosazují zvláště země východního křídla EU včetně Česka. To 1. července přebírá předsednictví v Radě EU a jednou z jeho priorit je právě pomoct Ukrajině ve vstupu do evropského bloku.
Česko hází Ukrajině laso do EU. Kandidátský status? Ideálně do konce roku |
Naproti tomu z Francie, Německa či Nizozemska znějí hlasy upozorňující na složitost přijímacího procesu. Ukrajina bude muset kvůli případnému členství v Unii prosadit řadu reforem včetně zajištění bezproblémového fungování právního státu.
Zastánci opatrnějšího přístupu navíc připomínají, že balkánské země v čele se Srbskem a Černou Horou nejsou na dohled členství ani téměř dvě desetiletí poté, co jim Unie evropskou perspektivu přislíbila.
Portugalský premiér António Costa k tomu pro list The Financial Times podotkl, že udělení kandidátského statusu Ukrajině „nevyřeší její urgentní problémy a může vyvolat falešná očekávání“. Obává se také, že projednávání této záležitosti jen světu ukáže, že se státy EU neshodnou.
A ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi tím EU věnuje „dárek“. Unie by tak podle Costy měla raději věnovat svou pozornost konkrétní materiální pomoci Ukrajině než vyvolávání „právních debat“.
Ukrajina si na EU počká i dekády, míní Macron. Chce „politickou komunitu“ |
Poté, co Komise v pátek zveřejní své odůvodněné stanovisko, čeká příští týden klíčová debata premiéry a prezidenty členských zemí na bruselském summitu. Unijní diplomaté očekávají, že pokud by se podařilo šéfy skeptických států přesvědčit k podpoře ukrajinské kandidatury, mohou do závěrů vrcholné schůzky prosadit některé dodatečné podmínky.
Ukrajinské vedení naproti tomu tvrdí, že pokud summit jednoznačné rozhodnutí nepřijme, bude to špatný signál pro lidi bránící na Ukrajině vedle své vlasti také evropské hodnoty.
„Opravdu si zasloužíme další logický krok, a to je postavení kandidáta. Je to daleko do členství. Není to ani zahájení přístupových rozhovorů. Ale zasloužíme si aspoň tohle,“ řekl bruselskému webu šéf Zelenského kanceláře Ihor Žovkva.
