Norská sociální služba Barnevernet Michalákové syny Denise a Davida odebrala před více než deseti lety kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Následně je umístila do pěstounské péče a úřady Michalákovou zbavily rodičovských práv k oběma synům.
Otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva. Norský soud nicméně podle Štrasburku dostatečně zdůvodnil, proč tehdy Michalákovou zbavil rodičovských práv, a neporušil ani příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
V článku 8 se uvádí, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem.
ESLP v textu rozsudku rozebírá, v jakém případě se rodič může na soud obrátit coby zástupce dítěte. Například ve chvíli, kdy by hrozilo, že budou práva dítěte opomenuta.
Ovšem u Michalákové může podle soudu dojít ke konfliktu zájmů, protože „zde došlo k závažnému zanedbání rodičovské péče a příkaz (k odebrání dětí) byl vydán právě na základě obav“, že Michaláková už dříve selhala v ochraně dětí, které chce zastupovat, před prožitým utrpením.
Uvidí je jako dospělé, možná. Před 10 lety Norové odebrali děti Michalákové |
Dále soud připomíná, že děti v Norsku dostaly svého právního zástupce, který s nimi mluvil osobně a poskytl tamnímu soudu před začátkem jednání potřebné důkazy.
„ESLP vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,“ konstatoval Štrasburk. „S ohledem na názory a na psychologickou situaci dětí ESLP rozhodl, že norský soud dostatečně odůvodnil své rozhodnutí odejmout matce právo na styk s oběma dětmi,“ dodal.
Michaláková případ silně medializovala a zveřejňovala o dětech citlivé informace, včetně fotografií, a to i přes žádost staršího chlapce Denise, aby tak nečinila. Štrasburský soud nyní v rozsudku připomněl, že Denis trpí posttraumatickou stresovou poruchou a otevřeně odmítl s matkou žít. I proto Michaláková o svá rodičovská práva přišla. Podle Štrasburku zveřejňováním osobních údajů o dětech situaci dále zhoršovala.
Advokátku Michalákové verdikt překvapil. „Rozhodnutí v případě Michalákových je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben,“ uvedla Dora Boková.
Odkazuje tak na případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.
Boková také k případu Michalákové poznamenala, že „v mezidobí nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít.“ Velký senát se na rozdíl od sedmičlenného Senátu skládá ze sedmnácti soudců a jeho verdikt je konečný.
Ke kauze se vyjádřil europoslanec Tomáš Zdechovský, který se případu Evy Michalákové dlouhodobě věnuje. Dodal, že „právníci teď studují rozhodnutí a poté zvolí další kroky“. Později prohlásil, že ESLP „bezvýhradně převzal tvrzení Norska“:
Dnešní verdikt #ESLP v kauze Evy Michalákové nás nepotěšil! Soud porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nekonstatoval. Soud prakticky převzal argumentaci norských právníků. V případě slovenské rodiny Norsko prohrálo a musí rodině zaplatit 25 tisíc eur.
„Spravedlnost je bohužel v případě ukradených dětí pomalá a v tomto aktuálním rozhodnutí i slepá. Připomínám navíc, že z hlediska českého práva byly obě děti svěřeny do péče matky Evy Michalákové. Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví,“ řekla v reakci na verdikt ESLP senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková.
Připomněla tak loňské rozhodnutí soudu v Hodoníně, který formálně svěřil děti do péče matky, ačkoli na faktický stav věcí to vliv nemá.
Česká Kancelář vládního zmocněnce k rozsudku uvedla, že Michaláková nebyla podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) oprávněná podat stížnost za své děti, protože je s nimi ve střetu zájmů. Odkázala tak na text verdiktu, který však ještě podle kanceláře není pravomocný.
Česká vláda do řízení před soudem vstoupila, protože matka i děti jsou českými občany. „Podle štrasburského soudu pokračováním pěstounské péče, zbavením matky rodičovských práv a neumožněním kontaktu matky s dětmi Norsko neporušilo své lidskoprávní závazky,“ konstatovala nyní kancelář.
„V dnes zveřejněném rozsudku evropský soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat,“ uvedla kancelář.
Štrasburský soud navíc neshledal porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. „Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají,“ sdělila kancelář.
„Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali,“ doplnil vládní zmocněnec.
Slovenská rodina dostane odškodné za újmu
Evropský soud rozhodoval ještě o případu slovensko-norského páru Ladických, který se v Norsku dostal do stejné situace jako Michaláková. Barnevernet jim v roce 2015 odebral dceru Maxine a umístil ji do pěstounské péče.
Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života. Žalujícím proto přiřkl odškodnění 25 tisíc eur (přes 600 tisíc korun) za nemajetkovou újmu, a dalších 500 eur (12 tisíc korun) na soudní výlohy. Ty musí Norsko spolu s odškodněním žadatelům uhradit. Žadatelé si však peníze musí mezi sebou rozdělit.
Soud rozhodl, že v případě manželů Ladických nepochybně došlo k zásahu do rodinného života stěžovatelů. ESLP shledal, že ačkoli důvody k odebrání Maxine byly dostatečné, úřady rozhodly, že dítě bude vyrůstat v pěstounské péči, aniž by zvážily alternativy. Podle ESLP byl případ celkově podobný jiným, v nichž dříve shledal porušení práv ze strany Norska.
Barnevernet je dlouhodobě kritizován některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů se řeší také u soudu ve Štrasburku.
