Uhájil jsem naše peníze, brání Orbán rozhodnutí nevetovat pomoc Ukrajině

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že na čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie šel při vyjednávání až na hranu, ale uhájil stanovisko Maďarska, že nepošle zbraně Ukrajině. Orbán také tvrdil, že pouze dovolil finančně přispět Kyjevu, aby se nezhroutil ukrajinský stát, a úspěšně zabránil převedení na Ukrajinu unijních peněz určených Maďarsku.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Prezidenti a premiéři EU v Bruselu jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Maďarsko tuto podporu na prosincové vrcholné schůzce EU zablokovalo.

EU svým čtvrtečním rozhodnutím podle agentury Reuters vyslala signál Spojeným státům, které jsou politicky rozděleny ohledně pokračování pomoci Kyjevu proti ruské invazi.

EU pošle Ukrajině na pomoc 50 miliard eur. Orbán ustoupil ze svého veta

„Kdyby nebylo dosaženo této dohody a Maďarsko by nadále využívalo své právo veta, pak by 26 členských států souhlasilo s posláním peněz Ukrajině. Mohly by odebrat prostředky určené pro Maďarsko a poslat je Ukrajině. No k čemu by to bylo dobré?“ prohlásil šéf maďarské vlády v pravidelném pátečním rozhlasovém vystoupení.

„Zbraně (na Ukrajinu) neposíláme, peníze z Bruselu dostáváme a přispějeme na civilní financování Ukrajiny,“ dodal.

Evropská komise v prosinci uvolnila Maďarsku část peněz z fondů EU, ale nadále zadržuje Budapešti přibližně 20 miliard eur (asi 497,5 miliardy korun) kvůli obviněním, že Orbán během 13 let u moci poškodil maďarskou demokracii. Jeho vláda tato obvinění odmítá.

ANALÝZA: Proč Orbán tak válcuje Ukrajinu? Nemusí jít o Putina, ale o Brusel

Premiér trval na tom, že na Ukrajině by bylo záhodno co nejdříve uzavřít příměří a zahájit mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, protože válka pokračuje už téměř dva roky a čas něj nahrává Rusku. Brusel však podle Orbána podlehl válečné horečce.

Orbán byl od počátku hlasitým kritikem unijní finanční a vojenské pomoci Kyjevu a i po vpádu ruských vojsk do sousední země zachoval kontakty s Kremlem.

Polský deník Rzeczpospolita v dnešním komentáři usoudil, že ke změně Orbánova postoje přispělo oslabení jeho pozice v unii po ztrátě podpory Polska, kde se změnila vláda. Nový polský premiér Donald Tusk odmítl Orbánovo vydírání a polskou podporu nemohlo nahradit Slovensko Roberta Fica, které je příliš malé a navíc se nachází v eurozóně, „tedy mnohem blíže k srdci unie“.

Nejdéle úřadující premiér v EU Orbán tím přišel o výraznou část dosavadní schopnosti dosahovat výhod, aniž by se ocitl v naprosté izolaci. Frustrace z Orbánova strašení a odhodlání proti němu zakročit dosáhly takové míry, že už nepůjde vrátit do šuplíku jednou vytažené scénáře, které pro Orbána vypadají nebezpečně. „(Orbán) Za odvolání (svého veta) nic nezískal, ale přišel o svatozář politika reálně vyhodnocujícího své šance, což v budoucnu oslabí věrohodnost jeho hrozeb,“ usoudil deník Rzeczpospolita.

Minikrize kolem Orbánova veta měla očistný vliv: podařilo se silně posílit podporu pro Kyjev a v EU se obnovil pocit spravedlnosti vůči Maďarsku. „Sice to trvalo, protože v klubu džentlmenů dosud platila spíše síla argumentů, ale Orbán nakonec donutil unii ukázat sílu peněz,“ usoudila Rzeczpospolita.