Podle turecké agentury Anadolu se státníci setkali po příjezdu na Pražský hrad ještě před začátkem zasedání EPC. „Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura.
Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Erdogan po jednání na tiskové konferenci poděkoval lídrům Evropské unie i České republice za uspořádání summitu. „Bylo to velmi produktivní jednání s důležitým obsahem,“ uvedl.
Zmínil své jednání s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a českým premiérem Petrem Fialou či se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. A právě i setkání s arménským premiérem.
„Věřím, že budeme schopni dosáhnou plné normalizace vztahů v našem regionu,“ řekl k tématu napjatých vztahů mezi Tureckem a Arménií. Nejdřív se však podle něj musí vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem uklidnit, než se uvolní pravidla na hranicích.
Ačkoliv roli summitu Erdogan ocenil a věří, že povede k utužení vztahů mezi evropskými zeměmi, míní, že nemůže nahradit přijímací proces do Evropské unie. Uvedl, že Turecko je klíčová země nejen pro EU, ale také pro celý kontinent, což podle něj evropští lídři na čtvrtečním summitu ocenili.
„Mediační role naší země ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou je především oceňována (evropskými státníky, pozn. red.),“ řekl s tím, že se již od počátku ruské invaze země snaží zamezit prolévání krve.
ANALÝZA: Putin nemá čas, bývalé satelity SSSR tak začaly zlobit |
Zdůraznil, že Turecko je partner, se kterým mohou komunikovat obě strany konfliktu a kterému mohou obě strany důvěřovat. „Věříme, že i ten nejhorší mír bude vždy lepší než válka,“ dodal. Označil se za jediného lídra, který může otevřeně mluvit s Volodymyrem Zelenským i Vladimirem Putinem, což podle něj vedlo k odblokování lodí s obilím i výměně válečných zajatců.
Erdogan se dotkl i napjatých vztahů s Řeckem, kterému nedávno pohrozil, že Turecko „může přijít kdykoliv, i v noci“. Na konferenci prohlásil, že není nic, o čem by nyní s Řeky mohl jednat. Stavějí totiž podle něj svou politiku na lži.
Na dotaz řecké novinářky, jak má země rozumět zmíněné pohrůžce, Erdogan uvedl, že se tato věta netýká přímo Řecka. Kdyby ale na Turecko zaútočila jakákoliv země, platí, že se do ní vypraví i v noci.
Ohledně švédské žádosti o vstup do NATO pak řekl, že turecký postoj nebude pozitivní, dokud bude v zemi „bujet terorismus“.
Spor o Náhorní Karabach
Čtvrteční summit v Praze přinesl průlomové jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Ostré střety mezi nimi vypukly v září. Boje si na obou stranách vyžádaly několik stovek mrtvých a byly nejtvrdší od podzimu 2020.
Baku a Jerevan se poté dohodly na příměří, to však bylo opakovaně porušováno. Boje souvisejí s letitým sporem o Náhorní Karabach. Toto území je mezinárodně uznáváno jako část Ázerbájdžánu, ale do roku 2020 ho z velké části ovládali etničtí Arméni.
Také schůzka Erdogana s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem bylo důležité. Turecko a Arménie až v poslední době po letech nulových kontaktů začínají navazovat diplomatické styky. Napětí mezi oběma zeměmi je produktem jak sporu o náhorní Karabach a tureckého spojenectví s Ázerbájdžánem, tak především sporu o užití termínu genocida v souvislosti s masakry Arménů na území tehdejší osmanské říše v roce 1915.
Cumhurbaşkanı Erdoğan, Çekya'nın Başkenti Prag'da düzenlenen Avrupa Siyasi Topluluğu toplantısı öncesi, Azerbaycan Cumhurbaşkanı Aliyev ve Ermenistan Başbakanı Paşinyan ile görüştü https://t.co/GejtUH4IIR
