Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Dubaj chtěla osadit poušť milionem stromů. Z lesní školky je obří hřbitov

  • 149
Dubajský vládce Muhammad bin Rašíd Maktúm se před více než dekádou chlubil megalomanským plánem na osazení pouště milionem stromů. Paradoxně jeho firma však může za to, že se z bující zeleně stala uschlá pláň. Stromy musely ustoupit developerským projektům, doplatily také na následné soudní spory. Statisíce stromků tak nakonec uhynuly.

„Staral jsem se o milion stromů. Dával jsem jim vše, co potřebovaly. Plakal jsem, když jsem je spatřil. Všechno je pryč,“ vypráví pro list The Guardian zahradník, který se ke „svým“ stromkům dostal naposledy loni v prosinci.

Tehdy v dubajské lesní školce našel spoušť. Zhruba osmdesát procent svých svěřenců už nemohl zachránit. A ani nesměl. Pozemek, na kterém stromky rostly, totiž změnil majitele i účel.

Projekt Milion stromů v roce 2010 slavnostně představil dubajský vládce a viceprezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Rašíd Maktúm, který také symbolicky zasadil první strom. „Pokoušíme se tak zastavit dezertifikaci a učinit Dubaj o něco hezčí,“ řekl jeho policejní náměstek Dhahi Khalfan.

Z lesní školky se stal obří hřbitov:

Na nepoužívaném poli dubajské policejní akademie vznikla rozsáhlá lesní školka, ve které zahradníci zasadili sazenice třiceti různých druhů dřevin včetně palem, olivovníků či tamního národního stromu, takzvaného ghafu. 

Po dostatečném zesílení se stromy měly přesunout na svá „dospělá“ stanoviště. K tomu však vůbec nedošlo. Lesní školka, která ve svém nejlepším období zabírala 130 tisíc metrů čtverečních a byla zavlažovaná recyklovanou odpadní a odsolovanou slanou vodou, se dostala do cesty překotné výstavbě a začala být na obtíž.

Pozemek v roce 2014 přešel od policejní akademie pod správu společnosti Dubai Holding, která paradoxně patří do portfolia dubajského vládce Maktúma. A holding se tam rozhodl vybudovat něco jiného, podobně megalomanského – největší obchodní centrum na světě Mall of the World za zhruba 150 miliard korun.

I tento projekt dopadl neslavně, o dva roky později ho firma odložila a zanedlouho oznámila, že místo obchoďáku postaví takzvaný Jumeirah Central, multifunkční město s obchody, hotely a dalším vyžitím. Boj s rozšiřující se pouští už každopádně nebyl na pořadu dne.

Společnost Green Land, která se na chodu školky podílela, tak během pár měsíců na přelomu let 2016 a 2017 dostala několik výzev, aby stromky vykopala a převezla jinam, než Dubai Holding odřízne pole od vody a elektřiny. 

Květinové zahrady, stromy a potoky. Dubaj chystá „živé“ nákupní centrum

Zakladatel Green Landu Hamza Nazzal tehdy podle svých slov upozornil, že je taková operace riskantní, protože stromy na transfer nejsou dost silné. Potřebovaly ještě tři roky.

V té době se rozpoutal chaos, kvůli němuž dnes pole v Dubaji připomíná hřbitov stromů, píše The Guardian. Společnosti se spolu začaly soudit, přívod elektřiny i vody se potýkal s výpadky a kolem pozemku vyrostly zdi, takže se tam zahradníci nakonec už ani nedostali. 

Někteří prý nasadili vlastní tělo, aby zabránili plánovaným demolicím a v noci se snažili podhrabat pod vnější zdi a zalít „své“ stromy alespoň touto cestou. A projekt, kvůli kterému musela školka skončit? V roce 2017 i jej holding odložil. 

Stromy mezitím uschly a když se tam experti zajeli podívat před třemi lety, přežívalo už jich už jen necelých 600 tisíc. I ty jsou dnes po smrti. „Toto je skutečně enviromentální zločin. Větší pozornost i důležitost se přikládala masivním, neudržitelným a nákladným developerským projektům, které se nakonec ani neuskutečnily,“ kritizuje Nazzal.

„Země Perského zálivu pořád mluví o tom, že je nutné chovat se udržitelným způsobem a účastnit se iniciativ dobrých pro planetu. Tím se dostanou do titulků zpráv, čímž dosáhly svého,“ uzavírá Ahmed El Droubi z organizace Greenpeace.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video