- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Stálý představitel České republiky při NATO Jakub Landovský (25. srpna 2021) | foto: Petr Topič, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Donald Trump o víkendu prohlásil, že by Amerika pod jeho vedením nepřišla na pomoc těm zemím NATO, které nedávají dost peněz na obranu. A že by Rusko dokonce pobídl, aby si s nimi dělalo „co sakra chce“. Jak na takové výroky reagují v bruselské centrále Aliance?
Je to výrok, který zazněl v rámci volební kampaně k publiku Republikánské strany. Obsah toho výroku není vůbec nic nového ani u republikánů, ani u Donalda Trumpa, ani u demokratů. Je to výzva k naplňování spojeneckého závazku z Walesu (ze summitu NATO pořádaného tam v roce 2014, pozn. red.), ale ta forma samozřejmě alianční jednotu narušuje. To nejsou moje slova, ale slova generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga.
Pokud byste chtěli upřímnou odpověď: K tomu, abychom byli obranyschopní, potřebujeme dvě věci. Zaprvé jednotu. A tady samozřejmě není dobré, pokud někdo ze spojenců říká, že článek pět pro něj platí selektivně. Ale potřebujeme také obranné schopnosti podle článku tři. A tady má Donald Trump v něčem pravdu. Spojenci ve Walesu přijali jasnou metodiku, která je měřitelná a spravedlivá pro všechny. Je dobře, že Česká republika bude v roce 2024 dávat dvě procenta na obranu. V takové situaci všichni spojenci rozhodně nebudou a uvidíme, kolik jich na summitu ve Washingtonu (letos v červenci, pozn. red.) tento závazek splní.
Aliance je na vrcholu své vzestupné křivky, své členy chrání už pětasedmdesát let a za tu dobu nikdo nikdy nezaútočil na zemi, která je její součástí. To je úžasné výročí a byla by hrozná škoda, kdyby někdo tento úspěch zpochybňoval.
Připojte se ještě dnes a získejte:
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.