Problémy s prezidentem začaly na Slovensku v březnu 1998, kdy skončil mandát parlamentem zvoleného Michala Kováče. Znesvářený parlament nebyl schopen novou hlavu státu zvolit a pravidelně se opakující parlamentní frašky pokusů o zvolení prezidenta se v roce 1998 staly námětem politických vtipů.
Kováč odešel z úřadu jako nesmiřitelný odpůrce tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, a ten zvolení nové hlavy státu úspěšně blokoval až do své volební porážky z loňského podzimu.
Mečiarova administrativa dokonce protiústavním způsobem zmařila i referendum o přímé volbě hlavy státu, které ještě v létě 1997 na základě občanské petice vypsal prezident Kováč.
Změnu ústavy a ustanovení přímé volby hlavy státu schválil až parlament, který vzešel z voleb v roce 1998. Současná koalice, která změnu systému prosadila, zřejmě nakonec prosadí i svého kandidáta Rudolfa Schustera. Tento koaliční politik, který má v přímých volbách podporu všech vládních stran, bude s největší pravděpodobností zvolen do funkce prezidenta Slovenské republiky.
Schuster má všechny předpoklady porazit jak opozičního lídra a expremiéra Vladimíra Mečiara, tak nezávislou kandidátku, bývalou herečku a diplomatku Magdu Vášáryovou. Poslední průzkumy mu přisuzují až čtyřicet procent voličské podpory.
Průzkumy také dlouhodobě potvrzují, že téměř 90 procent Slováků je rozhodnuto zúčastnit se voleb a téměř všichni očekávají, že zvolení nové hlavy státu zlepší poměry v zemi.
"Zdá se, že zde funguje efekt Kováče, kterého si voliči pamatují jako jedinou sílu, která stála proti Mečiarovi. Očekávání od nového prezidenta jsou vysoká, vyšší, než mu umožní splnit jeho reálné pravomoci," soudí ředitel renomované bratislavské sociologické agentury MVK Peter Haulík.
Experti vesměs soudí, že zvolení nové hlavy Slovenska především zacelí rok a půl trvající ústavní mezeru, která byla i pro zahraničí znamením nestabilní politické situace.
"Zvolení prezidenta je především normalizace nenormálního stavu, kdy prezident nebyl. V normální zemi přece není žádný důvod k tomu, aby prezident, jenž je součástí struktury moci, nebyl ve funkci," říká politolog Luboš Kubín.
Kováč odešel z úřadu jako nesmiřitelný odpůrce tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, a ten zvolení nové hlavy státu úspěšně blokoval až do své volební porážky z loňského podzimu.
Mečiarova administrativa dokonce protiústavním způsobem zmařila i referendum o přímé volbě hlavy státu, které ještě v létě 1997 na základě občanské petice vypsal prezident Kováč.
Změnu ústavy a ustanovení přímé volby hlavy státu schválil až parlament, který vzešel z voleb v roce 1998. Současná koalice, která změnu systému prosadila, zřejmě nakonec prosadí i svého kandidáta Rudolfa Schustera. Tento koaliční politik, který má v přímých volbách podporu všech vládních stran, bude s největší pravděpodobností zvolen do funkce prezidenta Slovenské republiky.
Schuster má všechny předpoklady porazit jak opozičního lídra a expremiéra Vladimíra Mečiara, tak nezávislou kandidátku, bývalou herečku a diplomatku Magdu Vášáryovou. Poslední průzkumy mu přisuzují až čtyřicet procent voličské podpory.
Průzkumy také dlouhodobě potvrzují, že téměř 90 procent Slováků je rozhodnuto zúčastnit se voleb a téměř všichni očekávají, že zvolení nové hlavy státu zlepší poměry v zemi.
"Zdá se, že zde funguje efekt Kováče, kterého si voliči pamatují jako jedinou sílu, která stála proti Mečiarovi. Očekávání od nového prezidenta jsou vysoká, vyšší, než mu umožní splnit jeho reálné pravomoci," soudí ředitel renomované bratislavské sociologické agentury MVK Peter Haulík.
Experti vesměs soudí, že zvolení nové hlavy Slovenska především zacelí rok a půl trvající ústavní mezeru, která byla i pro zahraničí znamením nestabilní politické situace.
"Zvolení prezidenta je především normalizace nenormálního stavu, kdy prezident nebyl. V normální zemi přece není žádný důvod k tomu, aby prezident, jenž je součástí struktury moci, nebyl ve funkci," říká politolog Luboš Kubín.
