Ve 22:26 SEČ (16:26 floridského času) zažehla posádka raketoplánu dva motory, které kosmický koráb nasměrovaly pryč z oběžné dráhy.
Kapitán Mark Polansky zvládl kolos, který se při cestě k pevnině řítil i rychlostí kolem 25 tisíc kilometrů v hodině, bravurně. Osmadvacet minut před středoevropskou půlnocí už po hladkém přistání přijímal gratulace řídícího střediska v Houstonu.
Konečnému rozhodnutí vesmírné agentury NASA o čase a místu přistání na Floridě ale předcházelo mnoho problémů. Hlavní roli hrálo špatné počasí, kvůli kterému stroj nemohl přistát v původně plánovaných 21:56 SEČ.
"Možnost přistát na mysu Canaveral je zamítnuta. Počasí je tady pořád nestálé," slyšel ještě navečer našeho času kapitán Discovery Mark Polansky hlášení řídícího střediska v Houstonu.
Experti se obávali nepříznivých povětrnostních podmínek. V úvahu tak v tu chvíli připadalo i jiné místo - základna Edwards na opačném pobřeží USA v Kalifornii, nebo dokonce základna White Sands v Novém Mexiku, na níž raketoplán přistál pouze jednou v roce 1982. I tam byla NASA připravena přesunout potřebné vybavení a personál.
Díky zlepšení povětrnostních podmínek nad Floridou ale nakonec raketoplán přistál v Kennedyho středisku na mysu Canaveral.
Discovery se na Zemi musel dostat do soboty, protože pak hrozilo, že vyprší zásoby kyslíku a energie. - více zde
Návrat raketoplánu se zpozdil, když dva ze členů posádky kvůli problémům se zatahováním křídla starých solárních panelů Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) museli ještě jednou vystoupit do volného kosmu. - více zde
Mise trvala dvanáct dní, jejím hlavním cílem bylo rozšířit energetickou kapacitu ISS, což se podařilo.
