Dinosauři měli delší nosy

Film Jurský park nezobrazuje veleještěry právě věrně. Není to však chyba štábu. Mýlili se i vědci; tedy v případě, že je správná nová teorie, že řada dinosaurů měla nosní dírky posazené úplně jinak, než se dosud věřilo. Kosterní pozůstatky obalují odborníci a malíři již dlouho. Na ohijské univerzitě však nyní zjistili, že dinosauři měli "delší nosy". Mohlo by se zdát, že posunutí dýchacích otvorů dírek dále od očí a blíže k tlamě je téměř bezvýznamné. Avšak podle Lawrence Witmera, který svou detektivní práci zveřejnil v časopise Science, to mění představy o fungování dýchacího systému ještěrů. "Delší", nebo chcete-li masitější nosy také lépe zapadají do posloupnosti vývoje druhů. Především se však dá z postavení dírek odvodit, jak veleještěři používali čich, nalézali potravu, vyhledávali predátory nebo příslušníky opačného pohlaví při páření. Stále otevřená zůstávala otázka, zda byli dinosauři teplokrevní jako ptáci, nebo studenokrevní jako dnešní plazi. Witmer tvrdí, že v případě, že by byly otvory blíže k očím (jak se dosud soudilo), omezovalo by to u dinosaurů řadu důležitých biologických funkcí. Komplexnější nosní membrány zajišťovaly naopak ohřívání vzduchu a jeho filtraci od prachu a zvlhčení, než se dostal do plic. "Nosní" dírky blízko tlamy sloužily také pro lepší zachycování pachů. Pokud by otvory byly výše, veleještěři by neměli tak dobrý čich. Witmer zdůrazňuje, že i z kosterních pozůstatků vyplývá, že dinosauři, kteří vymřeli před 65 miliony let, měli veliké a komplikované čenichy. Vždyť otvory v lebce někdy zabírají polovinu lebky. Tyto otvory však vyplňovaly tkáně napojené na krevní oběh. Paleontologové však dnes mohou jen hádat, jak toto ústrojí ve skutečnosti vypadalo, protože k dispozici mají pouze zkamenělé kosti. Witmer svou teorii založil i na porovnávání dnešních příbuzných dinosaurů a srovnání jejich orgánů s fosiliemi. Vybral si celkem 62 živočichů patřících k 42 druhům: krokodýly a další ještěry, želvy, zkoumal i ptáky. Původní představa o umístění dýchacích otvorů přitom navíc vycházela z objevu v roce 1884, kdy byla nalezena lebka Diplodoca s velkým otvorem pod očima. Navíc se věřilo, že tito ohromní býložravci žili kvůli váze ve vodě (a proto také měli otvory kvůli nadechování výše). V roce 1960 sice odborná veřejnost tuto teorii zapudila, nicméně na postavení dýchacích otvorů a podobě dinosaurů se nic nezměnilo.