"Překvapilo nás a zklamalo zjištění, že víza do arunáčalpradéšské oblasti novinářům byly před dalajlámovou návštěvou zrušeny," řekla Heather Timmonsová, předsedkyně Zahraničního zpravodajského klubu v Novém Dillí.
Pro cesty do tohoto himálajského svazového státu, o nějž vede Indie dlouhá léta spor s Čínou, potřebují novináři zvláštní povolení ústřední vlády. Do oblasti má v neděli přicestovat tibetský duchovní vůdce dalajlama, který tam chce navštívit buddhistický klášter.
Vztahy mezi Čínou a Indií se v posledních letech zlepšily, ale opětné napětí hrozí právě kvůli dalajlamovi. Ten si severní Indii zvolil za své sídlo poté, co před půl stoletím musel uprchnout z Číny po nezdařeném povstání v Tibetu.
Obě země si nárokují část území státu Arunáčalpradéš
Mezi oběma zeměmi panuje i ekonomická rivalita a v neposlední řadě si Peking nárokuje asi 90 tisíc čtverečních kilometrů území státu Arunáčalpradéš, zatímco Indie prohlašuje, že Čína od roku 1959 neoprávněně okupuje téměř čtyřicet tisíc kilometrů čtverečních indického území v oblasti Aksaičin ve státě Džammú a Kašmír.
Kvůli hraničním sporům spolu obě země v roce 1962 svedly krátkou válku.
Čína veškeré dalajlamovy aktivity pozorně sleduje, především jeho zahraniční cesty. Obviňuje jej ze snah o získání samostatnosti pro Tibet, což dalajlama popírá a upozorňuje, že usiluje o autonomii regionu v rámci Číny.
"Rozhodování o cílech mých cest jsou v zásadě duchovního rázu, nikoliv politického," prohlásil minulý týden dalajláma s tím, že Čína jeho cesty příliš politizuje.
