ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

Po pobytu na univerzitách v Německu začali vědci z Číny pracovat pro Peking

  • 19
Desítky čínských badatelů začaly po návratu z výzkumných pobytů na německých univerzitách i jinde v Evropě do vlasti pracovat pro instituce spojené s čínskou armádou. V pátek to uvedla stanice Deutsche Welle (DW). Podle ní se tak nabízí otázka, zda vědomosti nabyté v Evropě čínští vědci nevyužili pro posílení čínské vojenské síly.

Stanice spolu s dalšími německými médii analyzovala desítky profesních profilů čínských vědců, kteří se účastnili výzkumů na německých univerzitách či ve výzkumných institucích. U nejméně 26 badatelů zjistila, že po návratu do Číny začali pracovat pro univerzity a organizace, které mají těsné vztahy s čínskou armádou.

To byl případ „talentovaného inženýra“, který působil na technické univerzitě v Mnichově. Ve svém výzkumu se například zabýval ochranou před teplem u letadel s nadzvukovou rychlostí. Po svém návratu do Číny dostal ocenění od centrální vojenské komise a v současnosti řídí tři výzkumné projekty financované armádou, z nichž dva jsou označené za „obranné projekty národního významu“.

Jeden z mnichovských profesorů, který je s čínským akademik stále v kontaktu, na otázku DW řekl, že o vazbách na armádu svého kolegy nevěděl.

KOMENTÁŘ: Čína už není jen cílem investic. Západ ztrácí a může si za to sám

Stanice popisuje kariéru i dalších čínských vědců, kteří po studijních pobytech v Evropě, získali peníze či umístění ve výzkumu financovaném čínskou armádou. Jedná se například o chemika, který pracoval ve dvou špičkových ústavech v Berlíně a po návratu do Číny se stal členem skupiny pro vývoj nových vojenských materiálů, či vědkyni v oboru teoretické fyziky, která se stala zaměstnankyní v institutu pro výzkum jaderných zbraní.

Ze zmíněných 26 vědců jich 12 dostalo podporu od státní Humboldtovy nadace. Podle jejího generálního tajemníka Enna Aufderheideho by ale Německo více ztratilo než získalo, kdyby omezilo akademickou spolupráci s Čínou. „Číňané velmi dobře chápou Evropy, ale my tak dobře Čínu nechápeme,“ uvedl Aufderheide.

Podle náměstka ministra školství a výzkumu Jense Brandenburga musí být německý přístup k Číně v oblasti výzkumu „natolik otevřený, jak je to možné, a natolik striktní, jak je to nutné“. Podle něj je nezbytné, aby v německých vědeckých institucích byly dodržovány akademické svobody. Berlín se však nechystá určit striktní pravidla pro své vysokoškolské a vědecké omezení ve spolupráci s Čínou a čínskými akademiky.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video