Říká se jim "branitelji", tedy obránci, a jsou nejvlivnější nátlakovou skupinou v Chorvatsku. Veteráni z válek o chorvatskou nezávislost mají v zemi velice výlučné postavení srovnatelné snad jen s českými legionáři za československé první republiky.
Svoji sílu ukázali ostatně v minulých týdnech, kdy pro ně nebyl problém zorganizovat padesátitisícovou demonstraci proti srbským nápisům ve východochorvatském Vukovaru. Tam na počátku devadesátých let probíhaly nejtvrdší boje v celém Chorvatsku.
Dvacet miliard na veterány
Na půl milionu mužů, kteří mají oficiální status "veteránů", je však pro chorvatskou ekonomiku obrovskou přítěží. Pro čtyřmilionovou zemi, která je třetí nejchudší v celé Evropské unii, jsou štědré příspěvky veteránům jedním z největších výdajů státního rozpočtu.
Až osmiseteurové měsíční dávky (asi dvacet tisíc korun) a celkově asi 760 milionů euro (tedy kolem dvacet miliard korun) je jedním z důvodů, proč Chorvatsko nacházející se v ekonomické recesi nedokáže ufinancovat své výdaje a muselo se uchýlit k výprodeji největších státních firem. Na prodej tak jsou nyní jak státní aerolinky, chorvatský přístav v Rijece, letištní terminál v Dubrovníku, tak státní banky, největší pojišťovna i velká chemička Pertokemija. "I kdyby se mělo všechno prodat, na výhody veteránům se neodváží žádná vláda sáhnout," říkal mi před pár týdny jeden záhřebský tlumočník.
Srbských veteránů je až 800 tisíc a svým bývalým nepřátelům mohou z Chorvatska jen tiše závidět. "Pro ty, kteří byli proti politice Miloševiče, jsou veteráni jen jeho zabijáky. Pro ty, kteří Miloševiče milovali, jsou veteráni těmi, kteří prohráli válku," uvedl pro server Balkan Insight srbský sociolog Oliver Markovic, expert na problémy veteránů.
Srbští veteráni by rádi dostali podobný status a finanční příspěvky, jako mají bývalí chorvatští vojáci. Je ale jasné, že si to Bělehrad, jež je v ještě mnohem těžší ekonomické situaci než Záhřeb, nemůže dovolit.
Dominový efekt
I tak ale Srbsko vydává na veterány ročně v přepočtu přes tři miliardy korun. To je ale málo i na to, aby poskytlo důstojné podmínky k životu alespoň pro 40 tisíc veteránů, kteří jsou zcela závislí na sociální pomoci od státu. Mimochodem v Chorvatsku je to téměř 60 tisíc veteránů.
"Byli jsme zavrženi všemi," stěžuje si Mile Miloševič, předseda SVS, největší veteránské organizace v Srbsku. "Našimi rodinami, našimi sousedy, našimi kolegy. A co je nejhorší, zavrhla nás i naše vlast," dodává. Proto SVS podala do parlamentu návrh zákona, kterým by srbští veteráni dostal stejná práva, jako ti chorvatští.
Pokud by se jim ale podařilo jejich záměr prosadit, mělo by to dominový efekt. Statisíce válečných veteránů z devadesátých let mají i další balkánské země. Republika Srbská v Bosně přes čtvrt milionu, Kosovo kolem šedesáti tisíc a i Slovinsko, kde se bojovalo pouhý týden, má na 75 tisíc veteránů.
