Nález potvrdil vedoucí výzkumů v Abúsíru Miroslav Bárta. „Tímto dalším významným objevem v průběhu několika posledních několik let se opakovaně potvrzuje, že abúsírská nekropole poskytuje celou řadu unikátních pramenů pro rekonstrukci významné epochy staroegyptských dějin, 5. dynastie. Zároveň tento nález dokumentuje významné a historicky unikátní postavení některých žen ve staroegyptských dějinách a politice,” uvedl Bárta pro iDNES.cz.
Hrobka královny Chentkaus III. se nachází přibližně 25 kilometrů na jihozápad od Káhiry, kde je několik pyramidových komplexů faraonů páté dynastie a také pohřebiště kněží a úředníků.
„Poprvé jsme odhalili jméno této královny, které bylo do objevení jejího hrobu neznámé,“ uvedl ministr pro starověké památky Mamdúh ad-Damatí. Tento objev „nám umožní objasnit určité neznámé stránky 5. dynastie, která byla spolu se 4. dynastií svědkem výstavby prvních pyramid,“ dodal ministr.
Hrobka byla objevena poblíž zádušního komplexu faraona Raneferefa. Podle vedoucího této části abúsírského projektu Jaromíra Krejčího „byla královna Chentkaus III. s velkou pravděpodobností ženou panovníka Raneferefa“. Vedlejší místnost hrobky je popsána nápisy jako „manželka krále“ či „matka krále“, což podle Krejčího ukazuje na „historickou důležitost“ nálezu, píše magazín Luxor Times.
Archeologové se domnívají, že se jim podaří prokázat, že královna byla pohřbena v době krále Niuserra, který vládl mezi léty 2445 až 2421 před naším letopočtem. Na tuto skutečnost poukazuje pečeť Niuserra, kterou objevili na hrobce. „Pak by se dalo říci, že Chentkaus III. byla matkou Menkauhora, který vládl po Niuserrovi. To by nám mohlo přinést více informací o tomto králi, o němž víme velmi málo,“ řekl Krejčí.
Archeologové v hrobce nalezli nádoby denního použití, z nichž 23 je z vápence a čtyři z mědi. Byly součástí pohřební výbavy majitelky hrobky.
Podle ředitele gízských památek Kamála Vahída se hrobka podobá těm, jež jsou na pohřebišti, které objevili čeští vědci v 90. letech. „V horní části je vstupní místnost a malá obětní kaple a pohřební komora je v nižší části, kam se dá dostat pomocí šachty,“ uvedl Vahíd.
Významné objevy českých egyptologůČeští vědci v Egyptě si mohou připsat řadu jedinečných objevů. K nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru či objev šachtového hrobu „správce paláců a kněze předčitatele“ Iufaa. 2000 - Objev čtyři a půl tisíce let staré zachovalé hrobky soudce a vysokého úředníka Intneje z města Nechen, který žil v době jednoho z prvních faraonů šesté dynastie Tetiho (asi 2323-2291 před Kristem). Sarkofág vědci nalezli poblíž pyramid Abúsír. 12. března 2002 - V téže oblasti objevili čeští egyptologové lidskou křížovou kost z počátku šestého století před naším letopočtem se stopami pokročilého stadia vzácné formy nádoru. Šlo údajně o první nález tohoto druhu na světě, který odborníkům pomůže zjistit, kdy se nádorové onemocnění u lidí objevilo. 19. července 2007 - Jižně od egyptské oázy Baharíja byly objeveny dosud neznámé doklady o osídlení z doby stavitelů pyramid. 12. listopadu 2007 - Opět v oblasti Abúsíru odhalili čeští vědci hrobku kněze Inpunefera z období takzvané Staré říše, které je v tomto smyslu na nálezy skoupé. Inpunefer byl knězem panovníka Niuserrea z páté dynastie (asi 2400 let před Kristem). 5. ledna 2008 - V Abúsíru objevili Češi další neporušený hrob z doby Staré říše. Pohřební komora, která patřila knězi Neferínpuovi, byla ukryta na dně šachty hluboké deset metrů. 2. listopadu 2012 - Za mimořádný nález označili odborníci objev hrobky princezny Šert Nepti z páté dynastie, který se povedl českým archeologům. 22. října 2013 - Objev unikátní hrobky jednoho z královských lékařů jménem Šepseskafanch v Abúsíru, který žil také v době vlády faraonů páté dynastie (2500 až 2350 před naším letopočtem), zajistil českým egyptologům šestou příčku v žebříčku deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2013 podle archeologického časopisu Heritage Daily. |