V okolí areálu jaderné elektrárny Černobyl a města Pripjať stále žijí stovky...

V okolí areálu jaderné elektrárny Černobyl a města Pripjať stále žijí stovky potulných psů. Někteří z nich jsou potomky zvířat, které zde museli v roce 1986 po nehodě v elektrárně nechat jejich majitelé. | foto: Profimedia.cz

V zakázané zóně Černobylu žijí stovky potulných psů, pečují o ně i Američané

  • 75
V uzavřené zóně okolo jaderné elektrárny v Černobylu žijí stovky potulných psů. Většina z nich jsou potomci čtyřnohých mazlíčků lidí, kteří po havárii v roce 1986 ze zamořené oblasti odešli. Psi žijí z pomoci vojáků i turistů. Stará se o ně i nezisková organizace z USA, která u Černobylu vybudovala několik veterinárních klinik.

Když průvodce Igor provádí turisty oblastí okolo jaderné elektrárny Černobyl, v jednu chvíli se k hloučku přižene pohublý pes se žlutýma očima. Návštěvníci nejprve ucuknou, Igor je však uklidňuje. Rozdivočelého psa zná. Během pár sekund se s ním mazlí a hází mu aport. „Tohle je Tarzan. Je to potulný pes, který žije v zakázané zóně. Jeho matku zabil vlk, takže se o něj teď starají turističtí průvodci. Je to ještě štěně,“ vysvětlil Igor reportérům serveru The Guardian.

OBRAZEM: Na lovu vlků u Černobylu. Místní zužitkují i jejich srdce

Tarzan není jediným divokým psem v okolí Černobylu. V kontaminované zóně jich žijí asi tři stovky. Po lesích a hustých loukách pobíhají společně s liškami a vlky, pro které se stala opuštěná oblast domovem. Úřady sem v posledních letech vypustily také medvědy a mongolské koně. Narozdíl od nich jsou však psi zdejším původním druhem.

Po havárii v Černobylu v dubnu 1986 byly všechny vesnice v okolí jaderné elektrárny evakuovány. Týkalo se to i dnešního symbolu zakázané zóny – městečka Pripjať. Někdejší obyvatelé ve svědectvích popsali, že na místě museli nechat všechny své čtyřnohé mazlíčky. Desítky let po tragédii vzpomínají, jak psi vyli. Vojáci je museli tlačit ven z autobusů.

Psi se nevzdávali ani po odjezdu svých páníčků a dlouhé kilometry utíkali za autobusy. Někteří majitelé je zavřeli v evakuovaných domech. Na dveře bytů a domů věšeli cedule s nápisy, ve kterých apelovali na vojáky, aby jejich psy nezabíjeli. „Ušetřete naši Žulku, je to hodný pes,“ stálo na jednom ze vzkazů. Vojáci však neměli slitování a většinu psů zastřelili. Některým se však podařilo utéct. Právě oni jsou předky psů, kteří dnes pobíhají po vyloučené zóně.

28. dubna 2015

Maso od vojáků a zbytky z kavárny

Přežívání v okolí Černobylu není pro psy nic lehkého. Každý rok je trápí krutá ukrajinská zima. V srsti si rovněž nesou stopy radiace, která zkracuje jejich život. Jen zlomek z nich se dožije více než šesti let. V průběhu let se psi naučili, že je dobré se zdržovat u bezpečnostních kontrol, kde jim vojáci čas od času hodí kus masa. Zbytky dostávají také u turistů oblíbené kavárny Cafe Desjatka.

Podle průvodkyně Naděždy Starodubové většina turistů potulné psy miluje. „Někteří se jen bojí, že jsou psi kontaminovaní a nechtějí na ně sahat,“ popisuje. Svým klientům radí, aby se k nim chovali jako k jakýmkoli jiným cizím psům. Jen minimum turistů si podle Starodubové na čtyřnohé tuláky stěžuje. 

O zdraví potulných psů se ve vyloučené zóně starají pracovníci americké neziskové organizace Clean Futures Fund. V oblasti vybudovali tři malé veterinární kliniky. Na nich se zvířatům dostává základní péče v případě poranění, veterináři je zde také očkují a provádějí kastraci. „Nemyslím si, že někdy nebude v okolí Černobylu žádný pes, snažíme se však jejich populaci zredukovat, abychom mohli zajistit co nejkvalitnější péči. Pak bude Černobyl bezpečnější pro psy, zdejší pracovníky i návštěvníky,“ vysvětluje ředitel organizace Lucas Hixson.

Nový sarkofág pro havarovaný reaktor

Exploze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v dubnu 1986 vyvolala největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky. Podle některých odhadů radioaktivní prvky, které se při výbuchu dostaly do ovzduší, zasáhly až tři čtvrtiny Evropy, zejména však Ukrajinu, Bělorusko a Rusko.

Můj soused Černobyl. Seniorka se vrátila do zakázané zóny, radiaci neřeší

Po havárii vznikla okolo jaderné elektrárny zamořená zóna, ve které se nedoporučuje dlouhodobý pobyt. Radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, cesium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24 000 let.

Havarovaný čtvrtý reaktor dostal v listopadu 2016 nový sarkofág, který brání úniku radioaktivity do okolí. Mimořádné dílo stálo v přepočtu přes 40 miliard korun a má mít životnost sto let. Nový kryt byl sestaven 327 metrů od reaktoru. O přesun se postaralo 224 hydraulických zvedáků, které konstrukci sunuly o 60 centimetrů během jednoho „kroku“. Nová kupole má odolat i zemětřesení o síle až šesti stupňů.

Podívejte se, jak se žije potulným psů u Černobylu:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video