"Nic se nemění," odpověděl novinářům, kteří se ho ptali na otázku politiky vůči Iráku. "Jsem trpělivý, použiji všechny nástroje, které máme, abychom se vyrovnali s hrozbou," řekl. Zahraniční pozorovatelé z toho usuzují, že Bush již prakticky najisto počítá s ozbrojenou variantou řešení sporu.
Britský list The Observer například citoval nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí, podle něhož se očekává, že Bush přijde s konečným rozhodnutím do konce srpna. Válka by pak mohla začít už v zimě příštího roku.
Předseda zahraničního výboru amerického Senátu Joseph Biden pak včera v americké televizní stanici NBC prohlásil, že válka s Irákem je pravděpodobná.
"Otázkou je, jestli ji povedeme sami, nebo se spojenci, jak dlouho bude trvat a kolik bude stát peněz."
Biden vedl minulý týden v Senátu jednání o možné roli USA v tomto konfliktu, přičemž většina senátorů bez stranického rozdílu vyjadřovala Bushovi podporu. "Všichni si velmi přejeme změnu režimu (v Iráku)," prohlásil v televizi ABC vůdce demokratické většiny v Senátu Tom Daschle.
Připomněl však, že rozhodnutí nasadit takové množství vojáků a techniky nutné ke svržení diktátora musí nejprve schválit Kongres. Senátoři rovněž zdůrazňují, že před zahájením jakékoli operace bude muset Bush více udělat pro to, aby přesvědčil veřejné mínění o její nutnosti.
Již nyní je však jisté, že případný plán na invazi by se setkal s rozhodným odporem mnoha dřívějších spojenců. Nemohl by například počítat s podporou spojence z války minulé, Saúdské Arábie, jejíž ministr zahraničí Saúd al-Fajzál o víkendu prohlásil: "Vměšování se do záležitostí Iráku by bylo škodlivé i pro ostatní země v regionu."
Také německý kancléř Gerhard Schröder varoval před diskusemi o intervenci bez toho, že by byly zváženy všechny důsledky. Ani hlasy z Tokia neznějí pro Washington nijak povzbudivě. Předseda Liberální strany japonského premiéra Juničira Koizumiho Taku Jamasaki včera interpretoval stanovisko vlády tak, že by se k útoku připojila pouze v případě mezinárodní podpory.
Od Američanů se navíc odklánějí i jejich největší spojenci - Britové. "Jack Straw vždycky tvrdil, že cílem naší politiky není změna režimu v Iráku," citoval The Observer vysokého úředníka na ministerstvu. Podle listu hrozí v tomto směru spojencům vážný rozkol.
Podle jiných zdrojů ovšem chystá premiér Tony Blair na letošní podzim kampaň, která by měla zvýšit veřejnou podporu pro případný útok a účast Británie na něm.
Nabídku Bagdádu, aby se účastnil jednání o návratu zbrojních inspektorů, včera rovněž odmítl Hans Blix, šéf ověřovací a inspekční komise UNMOVIC. Je ochoten se vrátit pouze v případě, kdy jeho příjezd nebude doprovázen žádnými předběžnými podmínkami. Blix svůj krok odůvodnil tím, že jeho účast na jednáních by v případě jejich krachu válku spíše ještě uspíšila.
