Podle médií jde spíš o snahu zanechat alespoň nějaký pozitivní odkaz, než o seriózní oživení mírových rozhovorů.
"Signalizuje to další zásadní změnu u administrativy, která na neklidném Blízkém východě zoufale hledá politické vítězství, které by odvedlo pozornost od Iráku," zhodnotila Bushův zájem Helene Cooperová v New York Times.
Americký prezident se skutečně dosud soustředil především na Irák a izraelsko-palestinskému konfliktu se příliš nevěnoval. O "druhořadosti" svědčí i to, že za dobu své vlády Izrael osobně nenavštívil. Od silnějšího angažmá ho mohla odradit i neúspěšná jednání jeho předchůdce Billa Clintona v Camp Davidu.
Změnu kurzu avizoval Bush v pondělí. Vyhlásil podporu Fatahu a řekl, že chystá mírovou konferenci (více zde). Pravděpodobně proběhne v září, předsedat jí bude ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a mohla by se odehrát v USA. Další detaily známé nejsou, včetně seznamu přítomných států.
Konference bez nepřátel?
Mírovou konferenci už podpořil tzv. blízkovýchodní kvartet. Ten se sešel v Lisabonu poprvé od poloviny června, kdy palestinské hnutí Hamas ovládlo pásmo Gazy. V roli nového vyslance se zde poprvé představil Tony Blair.
Z jiných stran ale zaznívá kritika. Washington Post tvrdí, že od oslabených politiků nelze čekat nic kloudného. Bush se těší historicky nejnižší domácí podpoře, Ehud Olmert byl ještě před měsícem zralý na demisi a Mahmúd Abbás právě přišel o kus svého území.
Pochybnosti panují i kolem výběru účastníků konference. Mluví se sice o Saudské Arábii nebo Jordánsku, ale kolem Sýrie nebo Íránu, s nimiž má Izrael skutečně napjaté vztahy, je ticho po pěšině. "Mírová konference, která nezahrnuje nepřátele sedící naproti sobě, není žádná mírová konference," napsal Time.
Bílý dům na kritiky zareagoval tím, že zredukoval očekávání. "Hodně lidí si myslí, že to bude velká mírová konference. Ale nebude," citoval mluvčího Tony Snowa britský Guardian.
Mír bez Hamasu?
Klíčovou roli může sehrát vyloučení hnutí Hamas. Američané ho považují za "zlo", se kterým se nejedná, "hodný" Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse naopak podporují. Bush mu slíbil téměř 300 milionů dolarů na pomoc a rekonstrukci bezpečnostních složek. Izrael také posílá peníze a začal s propouštěním 256 palestinských vězňů. Většina z nich je z Fatahu a žádný z nich není z Hamasu (více zde). Riceová v Lisabonu potvrdila, že Hamas na konferenci nebude.
Bývalý izraelský mírový vyjednavač David Levy pochybuje, zda černobílé rozdělení na extremisty z Hamasu a umírněné muslimy z Fatahu odpovídá realitě. "Rozdělení může znít pěkně a jasně, ale ve skutečnosti existuje široká šedá zóna, kterou prezident zjevně odmítá vzít na vědomí."
A. R. Norton a Sara Royová z Christian Science Monitor zase pochybují, zda je při vyloučení Hamasu vůbec možné mluvit o mírovém jednání: "Tím, že upřednostníme ´hodný´ Fatah před ´zlým´ Hamasem necháváme nefunkční ideologii, aby zničila dobrou příležitost, jak přinést Palestincům pokrok a posunout kupředu mír s Izraelem. Nelze vést mírový proces s žádnou vládou, která vylučuje Hamas," tvrdí komentátoři.
Spojenectví bez podpory?
Podle některých názorů může Abbásovi podpora Spojených států spíš uškodit. "Palestinci rychle zmrazí Abbáse nebo jakéhokoli jiného vůdce, kterému se dostane vřelého přijetí od Bushovy administrativy. Bílý dům je v Gaze a na Západním břehu vysoce nepopulární," napsal Wall Street Journal.
Hamas už z Abbásovy "kolaborace" začal těžit. Člen vedení Mahmúd Zahar řekl, že Abbás připravuje s pomocí Izraele spiknutí proti vlastním lidem. "Existuje izraelský plán proniknout do pásma Gazy se svolením Abbáse. Může národ vést člověk, který se spojil s nepřítelem?"
