Si Ťin-pching navštívil město Muscatine v americké Iowě již v roce 1985. Tehdy vedl delegaci, která tam měla studovat vyspělé technologie chovu prasat. Tento týden se do Muscatine vrací, aby trochu zavzpomínal, ale ve zcela jiném postavení – bude to v rámci finišujících příprav na převzetí moci v nejlidnatější zemi světa.
Si Ťin-pching se přijel do USA představit. A Američané, zvláště vrcholní politici, hoří zvědavostí. Zajímá je všechno, zejména pak jeho názory na další směřování Číny a vlastně celého světa. Si Ťin-pching bude v Americe pod drobnohledem, čeká ho setkání s nejvyššími představiteli včetně prezidenta Baracka Obamy.
V rámci velké mocenské rošády, která se v Číně už dlouho připravuje – půjde-li všechno hladce – vystřídá osmapadesátiletý Si Ťin-pching už letos na podzim prezidenta Chu Ťin-tchaa v čele komunistické partaje a příští rok na jaře i v čele státu.
Tajemný aparátčík
Povede zemi, která se ve všech směrech dere vzhůru, která má už nyní druhou největší ekonomiku právě po USA a která se netají tím, že by v dohledné době chtěla vystřídat Ameriku na postu světové supervelmoci. Navíc existuje důvodný předpoklad, že Si Ťin-pching (pokud neudělá opravdu velkou "botu") bude mamutí Číně udávat směr až do roku 2023. Takový muž nutně musí v USA budit zájem.
Čekatel na vůdcovství je tak trochu tajemným hradem v Karpatech. Zatím ani komentátoři zabývající se Čínou příliš netuší, co si o něm vlastně mají myslet. Z toho, že se rozhodl navštívit i americké rodiny v Muscatine, jež byly před lety jeho hostiteli, někteří soudí, že se hodlá prezentovat jako nový typ vůdce, který se nebojí vybočit z tradiční rezervovanosti čínských politických špiček.
Ve stínu manželky?Zatímco o nenápadném viceprezidentovi Si Ťin-pchingovi se toho moc neví ani v samotné Číně, jeho manželku zná v zemi prakticky každý. Až se příští rok Si Ťin-pching postaví do čela obří země, bude se muset v prvé řadě vymanit ze stínu své slavné a atraktivní polovičky. Čína na druhé straně získá to, co nikdy neměla – skutečnou první dámu, zajímavou ženu, která bude vidět. Osmačtyřicetiletá mladistvě vypadající Pcheng Li-jüan zpívá hlavně čínské lidové písně a operu. Je superhvězdou. Názvy jejích hitů jako Dcera strany či Na pláních naděje naznačují, že nejde o žádné protestsongy. S mikrofonem v ruce a na televizní obrazovce i tak dokáže diváky pevně přibít do sedadel. Občas vystupuje i na Západě. |
Si Ťin-pching se v rozhovoru, který poskytl listu Washington Post, netajil svým přáním udržet dobré vztahy s USA, jež čas od času rozvíří více či méně silné spory. "Čína a USA jsou díky globalizaci na sobě vysoce ekonomicky závislé," uvedl.
Otec kontrarevolucionář
O skutečných názorech zatímní čínské "dvojky" lze jen těžko spekulovat. Drží se totiž v pozadí. Nejspíš dobře ví, že to nejhorší, co by mohl udělat, aby sabotoval své dosazení na "dračí trůn", by bylo předkládat smělé myšlenky už teď. Na druhé straně se proslýchá, že prý občas kritizuje oficiální stranická prohlášení kvůli spoustě frází a žádá větší otevřenost.
I když Si Ťin-pching nemá hvězdný lesk své okouzlující manželky Pcheng Li-jüan (viz box), jisté charizma prý nepostrádá. Je synem Si Čung-süna, hrdiny Dlouhého pochodu, který byl v letech 1959 až 1962 místopředsedou vlády. Pak ho však Mao Ce-tung během politických čistek sesadil – dokonce ho mučili.
I jeho potomek Si Ťin-pching musel na šest let na venkov na převýchovu. Otce rehabilitovali až po nástupu Teng Siao-pchinga, po 25 letech v kriminále. Hned se stal jedním z klíčových členů proreformní frakce. Syn šel v jeho stopách.
Vyvolený
Vystudoval chemii na pekingské univerzitě a pozvolna stoupal po mocenském žebříčku. V roce 2007 se stal jedním z devíti členů všemocného stálého výboru politbyra. Zároveň ho soudruzi vybrali za viceprezidenta, což v čínském mocenském prostředí znamená za budoucího nejvyššího vůdce.
Jeho dcera narozená v roce 1992 studuje na Harvardu, sestra žije v Kanadě. Znalci čínské politiky si nyní kladou otázku, zda Si Ťin-pching bude pokračovat ve stávajícím modelu vlády jedné strany, či zda vykročí na liberálnější cestu, která by mohla oslabit autoritu komunistického režimu.
Mnozí si nemyslí, že by postupoval tak odvážně. "Nevzpomínám si na žádnou příležitost, kdy by jednal tolerantně," zhodnotil tuto možnost pro agenturu AP prodemokratický aktivista Jin Wej-chung. Jisté je jedno – nyní v USA od Si Ťin-pchinga žádné "novátorské" postoje neuslyšíme. Existují-li, pak vyjdou najevo až za pár let, až bude svým pánem a jeho předchůdce definitivně opustí politickou scénu.
