Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Britský ministr plánuje změny na katolických školách. Hrozí segregace

  • 209
Britský ministr školství plánuje velké změny na katolických školách. Ty dosud musí přijímat i určitý počet studentů praktikujících jinou víru. Podle nových plánů by však toto nařízení přestalo platit. Experti na školství se obávají, že by školy přijímaly pouze katolíky, což by podpořilo segregaci ve školách i ve společnosti.

V současnosti mají katolické školy ve Velké Británii nakázáno vyhradit padesát procent míst studentům odlišného nebo žádného náboženského vyznání. Ministerstvo školství si od této specifické formy inkluze slibuje budování propojené společnosti, kde nehraje náboženské vyznání žádnou roli.

Nový ministr školství Damian Hinds však chce tuto léty prověřenou praxi změnit. V rozhovoru pro list Sunday Times uvedl, že by rád limity pro příjem studentů zrušil. Katolické školy by tak při výběru studentů mohly volit pouze ty, kteří se hlásí ke katolické víře. Výsledkem by v krajním případě mohlo být, že na danou vzdělávací instituci se student nedostane kvůli svému vyznání.

Z britských měst mizí běloši. Segregace se prohlubuje, varuje zpráva

Proti plánu Hindse se už postavili experti na vzdělávací sektor. K nejhlasitějším odpůrcům patří organizace Humanists UK. „Padesátiprocentní kvóty pro studenty jiného vyznání na katolických školách se osvědčily. Zabraňují sociální, etnické a náboženské segregaci na státních školách,“ uvedl pro server The Independent Richy Thomson, ředitel odboru pro veřejné záležitosti Humanists UK.

„Segregované školy vytvářejí segregovanou společnost. Když nebudou naše školy prosazovat inkluzi, jak pak může být inkluzivní naše společnost?“ ptá se Thomson. Vysvětluje, že pokud se mladí lidé nenaučí vnímat rozdílné pohledy na svět ve škole, otiskne se to i do jejich běžného života. Výsledkem podle Thomsona bude společnost založená na předsudcích, diskriminaci a odmítání odlišného pohledu na svět.

Školy, které spojují společnost

Plány na zrušení „studentských kvót“ prosazovala už ve svém volebním manifestu současná britská premiérka Theresa Mayová. Její návrh však zablokovala tehdejší ministryně školství Justine Greeningová. Její hlavní argumenty byly čistě praktické. Tvrdila, že bez kvót nebudou mít děti bez vyznání v některých oblastech Británie přístup ke kvalitnímu vzdělání.

Univerzity v Oxfordu a Cambridge čelí obviněním z rasové segregace

„Školy by měly být místem, které spojuje lidi. Náboženské vzdělávací instituce hrají v našem školním systému důležitou roli. Ty nejlepší z nich chtějí mít ve svých lavicích co možná nejpestřejší skladbu studentů a chtějí být součástí lokálních komunit,“ uvedla Greeningová v nedělním rozhovoru pro televizi ITV.

Hinds je dlouhodobým zastáncem zrušení kvót. Už v roce 2014 v parlamentu prohlásil: „Pokud by byly katolické školy otevřené všem, ztratily by svůj nezaměnitelný charakter. Nestalo by se tak hned, ale v průběhu let.“ Sám Hinds má za sebou vzdělání v jedné z katolických škol a v roce 2014 čelil skandálu s údajným přijetím tisíců liber od katolické církve, připomíná The Guardian.

V Anglii v současnosti funguje asi dva tisíce katolických škol, ve Walesu dalších 88. Ty tvoří asi deset procent státem dotovaných vzdělávacích institucí. Navštěvuje je asi 840 tisíc studentů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video