Profesor Ted Cantle je ve Velké Británii považován za největší kapacitu v oblasti multikulturních vztahů a integrace ve společnosti. Už v roce 2001 po nepokojích v několika britských městech varoval, že v zemi se rozmáhá segregace přistěhovalců a běloši se stěhují z regionů s vysokým podílem imigrantů do jiných koutů Británie (celou zprávu z roku 2001 najdete zde). Data zveřejněná o patnáct let později to potvrzují.
Útoky tu byly vždy, tvrdí přistěhovalci v Anglii. Jsou však brutálnější |
Počet volebních okrsků, v nichž tvoří většinu voliči přistěhovaleckého původu, vzrostl od roku 2001 ze 119 na 429. Z Londýna ubylo 600 tisíc bělochů a přibylo nejméně 1,2 milionu představitelů etnických menšin. O problému se zmiňuje i zpráva Integrační komise z roku 2015 (v celém znění zde).
Štěpení britské společnosti podle Cantlea pokračuje. Potvrzuje to v nejnovější zprávě, na které spolupracoval s profesorem Eric Kaufmannem z Londýnské univerzity. Varují v ní, že vyloučené komunity podporují ve společnosti nenávist a předsudky. „Víme také, že opačný přístup může fungovat. Spousta výzkumů ukazuje, že jakýkoli kontakt (v rámci minorit a majorit) pomáhá bojovat se stereotypy,“ vysvětlil Cantle serveru The Guardian.
Studie neřeší důvod stěhování
Zdůraznil, že jeho studie nepopisuje masivní přesuny bílého obyvatelstva čistě kvůli etnickým otázkám. Jeho studie se podle něj zaměřuje jen na populační změny a nezkoumá blíže jejich příčiny. V neprospěch bílých Britů může hrát i větší porodnost u přistěhovaleckých rodin. Cantle také připomíná, že označení „bílá populace“ by nemělo sloužit k dalšímu rozdělování společnosti. Autoři ho zvolili čistě pro srozumitelnost studie.
„Bílí občané opouštějí části měst disproporčním způsobem a brání se stěhování do etnicky bohatých oblastí. Nemůžeme ale říct, jakou pro to mají motivaci,“ tvrdí. Důvody podle něj nemusí být pouze negativní. Pryč z měst může lidi vést touha po životě na venkově či takzvaná ekonomická migrace v rámci Velké Británie.
Bašty stoupenců brexitu jsou líhní útoků proti cizincům, ukazují záznamy |
Cantle však přiznává, že v rozhovorech s obyvateli některých oblastí, kde v poslední době převažují přistěhovalci, cítil určité etnické napětí. „Místo, kde žili, už nadále nepovažovali za své,“ vysvětluje.
V hrabství Yorkshire se mu s podobnou zkušeností svěřil úředník pro soudržnost (má na starosti integraci přistěhovalců), pocházející z Asie. Tři roky po jeho příchodu prý většina bílých obyvatel z ulice, kterou má na starosti, odešla. „Říkali, že se stěhují, protože sem přicházejí oni,“ řekl s poukazem na přistěhovalce z Asie.
Města, odkud odchází běloši
Nejnovější studie porovnává data ze sčítání obyvatel z let 1991, 2001 a 2011. Největší rozdíly zaznamenala ve městě Slough západně od Londýna, kde běloši před čtvrtstoletím tvořili 58,3 procenta populace a dnes jen 34,5 procenta. V Birminghamu studie uvádí pokles o asi dvanáct procentních bodů, v Leicesteru dokonce 15. V londýnské čtvrti Newham běloši nyní tvoří pouze 16,7 procenta populace.
Největší propady jsou zřejmé při pohledu na některé menší správní celky. V jedné z částí správní oblasti Blackburn with Darwen vědci zjistili, že běloši zde tvoří jen 7,8 procenta populace. V roce 1991 to přitom bylo 42,3 procenta. Podobně jsou na tom oblasti Handsworth, Bradford či Luton.
Poláci v Británii si zvykají na urážky, víc se však bojí vyhoštění |
Změny se týkají ve většině případů oblastí, které již v minulosti měly velké zastoupení přistěhovalců. V tradičně bělošských regionech jako Barrow-in-Furness, Bassetlaw či Mid Sussex se populační skladba téměř nemění.
Podle Cantlea segregace přistěhovalců může v následujících letech zapříčinit nepokoje. Vláda by podle něj měla jednat. „Legislativa se musí změnit. Není to jen o minoritách. Politici musí povzbudit Brity, aby zůstávali v etnicky pestrých oblastech. Aby si je vybírali při stěhování. Aby umísťovali děti do společných škol. Jednoduše řečeno aby vytvářeli pozitivní sdílenou společnost,“ vyzývá.
Navrhuje, aby se napříč společností propagovaly výhody života v etnicky bohatých městech a čtvrtích. „Nikdy jsme nepropagovali myšlenku, že život ve smíšených komunitách je mnohem víc vzrušující a více se v něm děje,“ tvrdí. Dodává však, že přílišné upřednostňování přistěhovalců může být i na škodu. Jako příklad dává firmy, které zaměstnávají výhradně lidi z východoevropských zemí.
Kritika i výzvy k lepší integraci
Publikace studie v Británii během několika hodin vzbudila vášnivou diskuzi mezi experty na integraci přistěhovalců. Kritici namítají, že studie nevhodně pracuje s terminologií. Termín segregace je podle nich v tomto případě nevhodný. Ekonom Jonathan Portes i přes kritiku uznává, že sdělení studie je pravdivé. „Potřebujeme více propagovat integraci, a to nejen v etnicky pestrých oblastech,“ sdělil.
Cantle přišel se závěry svého výzkumu v době, kdy britská vláda čelí kritice kvůli jiné zprávě na stejné téma. Rozsáhlá práce Louise Caseyové údajně obsahuje celou řadu citlivých zjištění a vláda její vydání schválně odkládá. Caseyová ve zprávě údajně tvrdí, že vláda selhala v implementaci opatření pro lepší integraci, které vládě přednesl v roce 2001 Cantle.
Její studie vznikala ještě v dobách vlády Davida Camerona. Současná vláda premiérky Theresy Mayové slíbila, že vyjde do konce letošního roku. Předseda parlamentní komise pro integraci Chuka Umunna v předmluvě nezveřejněné studie uvádí, že integrace je „obousměrnou cestou“.
Každý podle něj musí přispět k tomu, aby se Británie přestala fragmentovat. Situaci však nepomáhají výsledky referenda, po kterém se v zemi zvýšil počet nenávistných útoků proti přistěhovalců. Právě takové incidenty podněcují segregaci.
