Ačkoli vlna vyvolaná zemětřesením měla u 13 tisíc kilometrů vzdálené Antarktidy výšku už jen kolem 30 centimetrů, stačilo to k tomu, aby z příbřežního souvislého ledu odlomila několik obřích ledovců. O čtyři dny později, tedy 16. března, už zřetelně pluly Rossovým mořem, i když ještě nebyly příliš daleko.
Největší z nich mají rozlohu 6,5 krát 9,5 kilometrů, a jsou tak větší než například Manhattan. Jejich tloušťka je kolem 80 metrů.
Radarové snímky evropské družice pomohli vyhodnotit odborníci amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) pod vedením glaciologa Kellyho Brunta. Jeho závěry zveřejnily webové stránky časopisu Journal of Glaciology.
Ledovce se od břehů Antarktidy odlamují pravidelně, většinou jsou však mnohem menší. Tvoří je sladká voda, což v minulosti vedlo k úvahám, zda by je nešlo zvlášť silnými remorkéry přitáhnout jako zásobu pitné vody ke břehům těch kontinentů jižní polokoule, kde je vody nedostatek. To je ovšem s ohledem na energetickou náročnost takových projektů nereálné.
