Britská premiérka Theresa Mayová na konferenci Konzervativní strany (30. září 2018) | foto: Reuters

Mayová varovala před ignorováním postoje občanů, kteří podpořili brexit

  • 96
Těžké chvíle přinesl britské vládě úterní den, kdy v dolní komoře britského parlamentu odstartovala debata o dojednané podobě odchodu země z Evropské unie. Kabinet premiérky Theresy Mayové byl ještě před jejím začátkem po dvojici hlasovacích porážek v bezprecedentním kroku shledán „vinným“ z pohrdání parlamentem.

Poté poslanci poměrem 321 ku 299 hlasům schválili pozměňovací návrh, který jim přisuzuje právo dávat vládě pokyny ohledně dalšího postupu po případném neúspěchu kabinetu při rozhodujícím hlasování příští týden.

Následně se ujala slova Mayová, která poslance poprosila, aby za týden podpořili „rozvodovou dohodu“, kterou dojednala s Bruselem.

„Tato debata už trvá dostatečně dlouho. Rozleptává naši politiku. A životy závisí na kompromisu,“ řekla o sporech kolem brexitu Mayová, která hájila dohodu uzavřenou s Bruselem jakožto nástroj pro dobrou bezpečnostní spolupráci a ochranu pracovních míst. Na otázku, co by následovalo, pokud by Dolní sněmovnou neprošla, odpověděla, že se k tomu vyjádří později.

Premiérka se nechala slyšet, že respektuje názory obou táborů v národní debatě o podobě britského odchodu z EU, varovala však před „ignorováním“ postoje občanů, kteří v červnu 2016 v referendu brexit podpořili. Nový plebiscit by podle ní jen zhoršil rozkol v britské společnosti. Dále mimo jiné hájila problematickou pasáž v „rozvodové dohodě“ věnovanou hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Bez ní by podle ní dohodu s Bruselem nebylo možno uzavřít.

„Neměli bychom dopustit, aby hledání dokonalého brexitu zabránilo dobrému brexitu, který Britům přinese výsledky,“ řekla předsedkyně vlády. Uznala, že předložená dohoda o odchodu z EU není dokonalá a představuje kompromis. Nadcházející rozhodování opět prezentovala jako volbu mezi předloženou dohodou, neřízeným brexitem a možným krachem odchodu Británie z EU.

Pohrdání parlamentem

Ještě předtím, než přišel na řadu hlavní bod programu, přijali poslanci opoziční usnesení, podle kterého se vláda dopustila pohrdání parlamentem, když nezveřejnila plné znění právního stanoviska k „rozvodové dohodě“. Vláda reagovala prohlášením, že se nyní vůli zákonodárců podřídí.

Krátce na to byl schválen pozměňovací návrh pro klíčové hlasování o tomto dokumentu, který umožňuje poslancům promlouvat do hledání brexitového „plánu B“ po případném odmítnutí vládního návrhu 11. prosince.

Přijetí opatření předloženého 16 konzervativními poslanci podle britských médií výrazně snižuje pravděpodobnost brexitu bez dohody a nahrává „mírnější“ podobě vystoupení z EU. Mezi politiky nicméně nepanuje shoda ohledně toho, zda by instrukce parlamentu na základě pozměňovacího návrhu byly pro vládu právně závazné.

Hlavní politická reportérka BBC Laura Kuenssbergová zároveň varuje, že by bylo naivní myslet si, že by se proces odchodu z EU stal rázem jednodušší, pokud by převzal otěže parlament. „Nezapomínejte, že, jak to dnes ráno formuloval jeden vládní zasvěcenec, není zde žádná většina PRO cokoli,“ napsala.

Nejděsivější legislativní hodina

„Tohle je asi nejděsivější legislativní hodina úřadující britské vlády za poslední dekády: bezprecedentní porážka o pohrdání a významná procedurální porážka v souvislosti s jejím nejdůležitějším úkolem,“ komentoval na twitteru dění ve sněmovně politický zpravodaj televize Sky News Faisal Islam.

Média si všímají, že zatím poslední porážku vládě nepřinesla neposlušnost severoirské Demokratické unionistické strany, která svými deseti hlasy umožnila její vznik, nýbrž vysoký počet „rebelů“ v řadách Konzervativní strany.

„Dvě dnešní porážky ve sněmovně v součtu naznačují, že paní Mayová nad sněmovnou ztrácí kontrolu, jakož i nad brexitem,“ napsal zpravodaj BBC Norman Smith. Gordon Rayner z listu The Daily Telegraph zase na twitteru podotkl, že Mayová dnes prohrála tolik hlasování jako někdejší předseda vlády Gordon Brown za celý svůj tříletý pobyt v úřadu premiéra.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video