Na Blízkém východě se rozehrála velká hra. Írán by tu chtěl být pánem, Izrael nehodlá být otloukánkem a Američané se pokoušejí udržet před prezidentskými volbami v rámci možností klid. Co z toho vzejde? zamýšlí se editor MF DNES Kamil Struha.
Hrozí na Blízkém východě válka? Cynik by na podobnou otázku odpověděl, že tam hrozí pořád. Jen o tom někdy víme a jindy ne. Před pár dny se staly dvě události, o kterých víme. Nejdříve izraelská letadla zaútočila na íránský konzulát v syrském Damašku a zabila tam dva důležité generály z Revolučních gard, což je armáda, která dělá pro autoritativní režim ajatolláhů špinavou práci. Reakce na sebe nenechala čekat. Írán vyslal na Izrael drony a rakety. Devětadevadesát procent jich zachytila protiraketová obrana a letadla.
Velkou válku tu však skoro nikdo nechce. Spojené státy sice pomohly při obraně Izraele, i když tamní vládu v poslední době často kritizovaly za příliš tvrdý přístup k Palestincům, ale prezident Joe Biden jasně odmítl účast na jakékoliv odvetě. Jinými slovy, nechce se nechat před prezidentskými volbami zatáhnout do „neřešitelného“ konfliktu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
