Galant také oznámil, že armáda v Pásmu Gazy plní cíle v oblasti Chán Júnisu a postoupí dále na jih, až do Rafáhu u hranic s Egyptem.
O ztrátách, které doposud Hamás utrpěl, Galant řekl, že „pro něj znamenají ránu, která narušuje jeho možnosti bojovat“. Je však podle něj nutné dostat se na všechna místa. Do Rafáhu se v uplynulých týdnech stáhli civilisté kvůli postupu izraelské armády v severněji položených částech Pásma Gazy.
V exekutivním výnosu Bidenova administrativa oznamuje, že uvaluje sankce na lidi, „kteří se podíleli na takovém násilí, které usmrtilo nebo vyhnalo mnoho Palestinců z jejich území“, uvádí agentura AP. Podrobnosti o sankcích a o tom, jak mají k věci přistupovat finanční instituce, podle dokumentů vydají americká ministerstva zahraničí a financí. Už v prosinci loňského roku Spojené státy přestaly Izraelcům, kteří se podle nich podílí na násilnostech na Západním břehu, vydávat víza.
Vůči americkému kroku se ve čtvrtek vymezil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Většina izraelských osadníků na Západním břehu podle něj dodržuje zákony, a proto není třeba v tomto směru přijímat žádná zvláštní opatření, cituje jej agentura Reuters.
„Gaza bude židovská.“ Izraelští aktivisté plánují osady v Pásmu, shromažďují dary |
Biden i ostatní vrcholní představitelé USA opakovaně vyzývají Izrael, aby zakročil proti židovským osadníkům, kteří páchají násilí na Palestincích na Západním břehu. „Násilí ze strany osadníků je nepřijatelné a nadále budeme zkoumat způsoby, kterými na něj můžeme reagovat,“ uvedl krátce po oznámení dekretu mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.
K těmto útokům docházelo už dříve ruku v ruce s rozšiřováním židovských osad, které většina zemí světa považuje na okupovaných palestinských územích za nelegální. Po teroristických útocích Hamásu na Izrael ze 7. října prudce přibylo i těchto násilných činů.
Na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967, nyní žije přes 700 tisíc Izraelců a osady územně tříští oblast, kde chtějí mít Palestinci svůj budoucí stát. V současné izraelské vládě zasedají náboženští a ultranacionalističtí politici s úzkými vazbami na osadnické hnutí, kteří argumentují tím, že Izrael osidluje území, k němuž jeho národ vážou biblické, historické a politické vazby.