Staletí trvající období absolutní královské moci se tak nachylovalo ke svému konci. Volba oněch sedmačtyřiceti zástupců do Národního shromáždění byla vyvrcholením urputného tažení této buddhistické zemičky za demokracií. A vlastně zkompletovala proměnu Bhútánu z absolutní monarchie v monarchii konstituční.
Dlužno říci, že všechno to vymyslel Džigme Singhje Vangčuk, otec a předchůdce nynějšího krále. Dobrovolně a bez nucení si pod sebou sám "podřezal větev". Usoudil totiž, že pro obyvatele země krčící se mezi giganty Indií a Čínou bude více demokracie ku prospěchu.
O volby byl včera obrovský zájem. A to přesto, že lidé si oblíbili i předchozí systém neomezené vlády osvíceného monarchy. A přestože si mohli vybírat jen ze dvou stran, které obě slibovaly prakticky totéž - lepší infrastrukturu a méně chudoby.
Dvě strany, dva expremiéři
Jak Stranu pro mír a prosperitu, tak i Lidovou demokratickou stranu vedou bývalí premiéři. Šéf demokratů Sangay Ngedub má dokonce kořeny v královské rodině, je bratrem všech čtyř manželek bývalého panovníka (ano, opravdu jde o sestry, které se provdaly za jednoho muže). Jeho straně to nakonec nepomohlo - získala jen tři křesla a prohrála.
Veskrze slavnostní atmosféru včera nemohlo narušit vůbec nic. Lidé, čekající, až budou moci vhodit do urny svůj hlas, byli nadšení a také nervózní. "Jsem šťastný, rozechvělý a současně se také trochu bojím," svěřil se agentuře Reuters mladý úředník Čimi Lam v hlavním městě Thimphu. "Pro naši zemi jsou tyhle volby skutečnou revolucí," dodal.
Osmadvacetiletý král Džigme Namgjal Vangčuk, jenž převzal vládu po předloňské abdikaci otce (formální korunovace má proběhnout letos), vyzval Bhútánce, aby přišli ke "cvičení z demokracie" v hojném počtu. A královské přání je stále rozkazem - poslechlo 80 procent voličů.
Himálajské království v minulosti přibouchlo před světem dveře. Chtělo zůstat nedotčené. V posledních letech však ustoupilo před nevyhnutelným a statečně vykročilo do budoucnosti. Co mu to přinese, to zatím nejspíš netuší ani ono samo.
Symbolem modernizačních změn země hřmícího draka se stal osvícený exmonarcha Džigme Singhje Vangčuk, muž vzdělaný v Indii a v Británii. Zrušil mnohé z tradičních nařízení. Jeho poddaní už před ním nemusí devětkrát padnout k zemi. A především - uznal nezbytnost toho, aby se jeho země stala součástí globálního světa.
Jeho cílem však byla rovnováha mezi prosperitou a udržováním kulturního dědictví (a jeho syn na tom nehodlá nic měnit). To je také důvod, proč země draků zůstává masové turistice uzavřena: loni ji navštívilo jen pár tisíc turistů.
Metropole Thimphu je prostá neonových reklam, nemá dokonce ani semafory, žádné pizzerie či McDonald’s. Telefonní signál je však díky japonské pomoci rozveden po celé zemi, což prospívá rychle se rozvíjejícímu internetu. Místní rádi říkají, že jen jediný člověk dosud zemřel na AIDS a že země téměř nezná kriminalitu.
"Ve vchodech do vesnických stavení nepotřebují zámky," řekl mi před čtyřmi roky v Thimphu průvodce Dava Tsering. "To, že jsme rozvojový proces začali tak pozdě, má i své výhody. Měli jsme možnost pozorovat jiné země a vidět omyly, kterých se dopouštěly. Teď se jim můžeme vyhnout." dodal.
. Země v HimálájiBhútán, království v Himáláji krčící se mezi giganty Indií a Čínou, v minulosti přibouchl před cizinci dveře. V poslední době se světu uvážlivě otevírá. Počet obyvatel: 658 000 Rozloha: 38 364 km2 Hlavní město: Thimphu Král: Džigme Namgjal Vangčuk |
