Několik poznatků, které vyplývají z dosavadních dat a informací:
1) Oficiální čísla o nakažených zřejmě popisují jen naprostou špičku ledovce, tzn. že ten reálný počet bude ne o řád, ale minimálně o dva, nebo dokonce o tři řády vyšší, než ukazují ta čísla. Dá se tak soudit podle toho, že by byla až moc velká náhoda, kdyby mezi pár tisíci nakaženými bylo v Íránu tolik členů parlamentu a vládních kruhů, stejně jako v Itálii např. guvernér Lombardie nebo předseda vládní strany. Očekával bych, že v tuto chvíli bude v těchto zemích promořená možná i desetina populace s tím, že u drtivé většiny nakažených probíhá onemocnění jako lehká / středně těžká viróza, nebo dokonce zcela bezpříznakově. Pokud tomu tak je, mělo by to několik konsekvencí:
- onemocnění není tak nebezpečné a letální z hlediska nakaženého jednotlivce, jak se soudilo
- zůstává nicméně díky velmi snadnému šíření a vyšší letalitě hrozbou pro systém zdravotní péče, který je schopné zcela paralyzovat (jak ukazuje zkušenost z Wuhanu, nebo Itálie)
- zastavit šíření lze jen totální karanténou zasažené populace
2) Jeví se to stále tak, že v severních oblastech má onemocnění méně vážných průběhů na počet nakažených (hypotéza: lidé tu mají proti podobným onemocněním vypěstovanou imunitu). Pokud by se to potvrdilo, nemělo by zřejmě význam přistupovat k rozsáhlým karanténám a scénáři zahlcených nemocnic by se dalo vyhnout pouze dodržováním preventivních opatření (v první řadě nošením papírových roušek na veřejnosti, mytím rukou a pod...)
