Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská (9. srpna 2021)

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská (9. srpna 2021) | foto: Reuters

Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská dostala v nepřítomnosti 15 let vězení

  • 30
Běloruský soud v pondělí odsoudil opoziční vůdkyni Svjatlanu Cichanouskou na patnáct let do vězení. Někdejší kandidátka na prezidentku, a podle opozice i vítězka voleb hlavy státu, žije v litevském exilu. Soudní proces se tak konal v její nepřítomnosti. Tvář protestů proti vládci Alexandru Lukašenkovi už dříve proces označila za zinscenovaný.

Vinnými soudce uznal také další obžalované ve stejném procesu, upozornil běloruský opoziční portál Naša Niva. Jeden z opozičních předáků a exministr kultury Pavel Latuško dostal trest osmnáct let vězení a zbylí tři obžalovaní po dvanácti letech. Všichni čtyři žijí v zahraničí a byli souzeni v nepřítomnosti.

Soud podle ruské tiskové agentury TASS uznal Cichanouskou vinnou z vlastizrady, ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci nebo ze založení a vedení extremistické skupiny. Běloruská agentura Belta nicméně vlastizradu výslovně nezmiňuje. Vyjmenovává však další trestné činy, mezi nimi například jednání směřující k podněcování společenské nenávisti.

Nobelistu Bjaljackého odsoudili v Bělorusku k deseti letům vězení

Běloruská prokuratura žádala pro Cichanouskou a Latušku devatenáct let vězení, pro další tři obžalované dvanáct. Pokud by se Cichanouská nacházela v Bělorusku, musela by si trest odpykat v trestanecké kolonii s obecným režimem, píše Naša Niva.

„Patnáct let vězení. Takto režim ‚odměnil‘ mou práci na demokratických změnách v Bělorusku. Dnes ale nemyslím na mé vlastní odsouzení. Myslím na tisíce nevinných, zadržených a odsouzených ke skutečným trestům vězení,“ uvedla v reakci na verdikt Cichanouská, která zároveň slíbila, že bude nadále usilovat o jejich propuštění.

Už dříve svůj proces označila za zinscenovaný a za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. V létě roku 2020 totiž Bělorusko zachvátily do té doby nevídané masové protesty proti němu. A to poté, co byl po prezidentských volbách znovu prohlášen za vítěze.

Cichanouská žádala českou vládu, aby rozlišovala mezi režimem a běloruským lidem:

10. května 2022

Opozice i Západ označily výsledek hlasování za zfalšovaný a odmítly uznat Lukašenkovu legitimitu. Cichanouská, která v prezidentských volbách kandidovala místo svého uvězněného manžela Sjarheje, tehdy zburcovala davy a vyvolala naději na změnu. Po volbách byla však donucena emigrovat, občanské protesty následně Lukašenkův režim brutálně potlačil.

Represe proti opozici pokračují i nadále. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř patnáct set politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož běloruský soud už v roce 2021 odsoudil k osmnácti letům vězení, když ho uznal vinným z přípravy a organizace hromadných nepokojů a z podněcování sociální nenávisti. Cichanouski obvinění odmítl.

Minulý týden soud v Minsku mimo jiné odsoudil k deseti letům vězení běloruského disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého.

Nepovedená dražba bytu Cichanouských

Běloruské úřady chtěly v pondělí vydražit třípokojový byt v Minsku, který patří Sjarhejovi Cichanouskému. Byt předního běloruského opozičního páru se rozhodly vydražit úřady údajně kvůli dluhům. Podle portálu Naša Niva činila vyvolávací cena nemovitosti 214 860 běloruských rublů (téměř 1,9 milionu korun), což je méně než tržní cena bytu.

Dražba se však nekonala, protože se nenašli lidé ochotni ho koupit, píše Zerkalo. „V tomto bytě jsme se Sjarhejem a našimi dětmi prožili mnoho dobrých a radostných dnů. I když se nás snaží zbavit rodiny, lásky a vzpomínek, nevyjde jim to,“ uvedla ještě před ohlášenou dražbou Cichanouská.

„Režim klesl až k tomu, že se dopouští rabování a banditismu. Je vidět, v co se mění politici, kteří ztratili legitimitu: aby přežili, páchají válečné zločiny, zavírají nevinné do vězení, jejich děti posílají do sirotčinců a kradou majetky,“ dodala.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video