Kurdové zajali zbylé členy skupiny britských islamistů přezdívané Beatles. Patřil do ní i „Džihádista John“ El Shafee Elsheikh.

Kurdové zajali zbylé členy skupiny britských islamistů přezdívané Beatles. Patřil do ní i „Džihádista John“ El Shafee Elsheikh. | foto: Reuters

Kurdové lapli poslední dva členy Beatles, britské katy ve službách IS

  • 177
Kurdské milice v Sýrii zajaly poslední dva britské islamisty ze čtyřčlenné skupiny, které se přezdívá Beatles. Oba se podíleli na mučení a vraždění západních rukojmí. Ve čtvrtek o jejich zadržení napsal list The New York Times s odvoláním na informace nejmenovaných amerických představitelů.

Podle newyorského listu jsou jména zadržených Alexanda Kotey a El Shafee Elsheikh. Vůdce jejich skupiny Mohammed Emwazi známý jako „džihádista John“ zahynul v roce 2015 při útoku amerického dronu. Čtvrtý terorista Aine Davis je v tureckém vězení.

IS přiznal smrt Džihádisty Johna. Měl nadšení pro práci, truchlí

Skupina britských radikálů měla na starosti západní zajatce. Její členové se objevili na několika videích, které ukazovaly popravy britských a amerických zajatců. Jejich obětí byl v roce 2014 i americký novinář James Foley.

The New York Times uvádí, že sťali kolem třiceti lidí. Kotey, muž ghansko-kyperského původu, se narodil v Londýně, Elsheikh pak pochází ze Súdánu.

Podle amerického ministerstva zahraničí čtyřiatřicetiletý Kotey proslul mimořádnou brutalitou, při mučení používal elektrošoky a metodu takzvaného waterboardingu, simulovaného topení. Působil rovněž při verbování nových členů IS, mezi nimi i Britů. Devětadvacetiletý Elsheikh, který byl vězeňským dozorcem islamistů, své oběti údajně křižoval.

Američané se o jejich zadržení dozvěděli už v polovině ledna, kdy jim oba muže Kurdové předali jako podezřelé z příslušnosti k teroristům. Identifikováni byli podle otisků prstů a biometrických údajů.

Kurdové čelí kritice za vraždy zajatců

Na adresu Kurdů ve středu zazněla kritika ze strany organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Podle ní kurdské policejní síly Asájiš působící na severu Iráku loni zřejmě zabily více než sto příslušníků IS, které držely jako válečné zajatce. Nasvědčují tomu hromadné hroby objevené v regionu. 

Podle HRW byli mezi válečnými vězni cizinci i Iráčané. Zadrženi byli u vesnice Sáhil al-Malíha ležící 70 kilometrů severozápadně od Mosulu a následně převezeni do věznice ve vesnici Šilgia. Část z nich byla podle HRW zabita a pohřbena v hromadných hrobech v záplavové lokalitě nedaleko mosulské přehrady. Podle místních svědků příslušníci sil Asájiš během jednoho dne loni v létě zastřelili asi 150 zajatců.

Kurdská autonomie tvrzení HRW odmítá a uvedla, že nešlo o zajatce, ale o vysídlené osoby, které nebyly zabity, ale byly převezeny do uprchlických táborů. HRW proto vyzvala kurdské úřady a iráckou vládu, aby se případem začaly okamžitě zabývat a před každoročními dešti do oblasti vyslaly forenzní experty.

Tvrzení HRW se opírá o analýzu fotografií, včetně satelitních snímků a videa, na kterém je hromadný hrob, zřejmě vyhloubený buldozerem někdy mezi 5. červencem a 3. zářím loňského roku. Lidskoprávní organizace rovněž odkazuje na výpovědi obyvatel okolních vesnic, včetně policisty v důchodu, kterému se příslušníci sil Asájiš údajně k mimosoudním popravám přiznali.

„Důkazy nasvědčují tomu, že bezpečnostní složky Asájiš vykonávaly hromadné popravy zadržených údajných členů IS,“ uvedla Lamá Fakíhová z HRW s tím, že kurdská policejní skupina takto připravila o život desítky, možná stovky lidí.

Kurdští pešmergové spolu s iráckou armádou podporovanou USA loni pomohli dobýt z rukou IS Mosul, který radikálové v roce 2014 označili za hlavní město svého chalífátu v Iráku. Loni v prosinci irácká vláda oznámila, že IS byl na území Iráku poražen, zbylí členové skupiny se nicméně stáhli do ústraní a nadále v zemi páchají krvavé teroristické útoky.

21. července 2017

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video