Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem 15 arménských vojáků. Jerevan a Baku se z přeshraničních útoků obvinily navzájem. Střety se odehrávají v blízkosti sporného Náhorního Karabachu, poznamenala agentura AFP.
„Situace na východní hranici Arménie zůstává mimořádně napjatá. V důsledku bojů, které rozpoutaly ázerbájdžánské ozbrojené síly po útoku na arménské pozice, má arménská strana ztráty (na životech) a zraněné. Informace o nich se upřesňují,“ uvedlo arménské ministerstvo obrany v prohlášení. Dodalo, že Arméni přišli o „dvě vojenské pozice“.
 |
„Podle nepotvrzených informací zemřelo 15 vojáků arménských ozbrojených sil,“ sdělil později šéf výboru arménského parlamentu pro zahraniční vztahy Eduard Agadžanjan podle agentury Interfax. Arménské ministerstvo obrany, podle kterého Ázerbájdžán používá mimo jiné dělostřelectvo, rovněž informovalo, že Ázerbájdžán 12 jeho vojáků zajal.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany z útoku naopak obvinilo arménské jednotky, které podle něj ostřelovaly jeho vojenské pozice. Tvrdí, že v bojích byli zraněni dva jeho vojáci. „Jednotky arménských ozbrojených sil (...) zaútočily na bojové pozice ázerbájdžánské armády v Kelbadžarském a Lačinském okrese,“ uvedl resort obrany podle agentury TASS. Baku dále tvrdí, že útok odrazilo a zničilo část arménské vojenské techniky.
14. listopadu 2020 |
Jerevan mezitím požádal o pomoc Moskvu. „Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaútočil na svrchované území Arménie, žádáme Rusko, aby bránilo územní celistvost Arménie na základě dohody z roku 1997 (o vzájemné obraně) mezi našimi zeměmi,“ citovala agentura Interfax tajemníka arménské rady bezpečnosti Armena Grigorjana. Rusko má v Arménii vojenskou základnu.
Baku a Jerevan před rokem svedly válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly.
10. prosince 2020 |
Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli tamní arménští separatisté na 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na 7000 obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.
Napětí mezi oběma bývalými sovětskými republikami na Kavkaze zůstává vysoké a na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters.
V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.
