Bezpilotní letouny už podobným způsobem používají i v jiných oblastech Jižní Ameriky. K jejich hlavním výhodám patří pokrytí obrovského území, což je při počátečních archeologických průzkumech stěžejní. Letoun osazený mapovací sestavou dokáže vytvořit plastický model terénu a umí zaznamenat i plochy pod hustou korunou stromů.
Archeologové tak mohou odhalit i prastaré chrámy, které by jinak zůstaly skryty. Běžnou praxí tak je skenování terénu, následné vyhodnocení a ve spolupráci s úřady stanovené ochranné pásmo kolem potenciálního archeologického naleziště. Následné nákladné a časově náročné pozemní expedice tak nyní mají mnohem větší úspěšnost.
"Jsou pro nás skvělým nástrojem pro ochranu nalezišť," uvedla pro server guardian.co.uk Ana Maria Hoyleová, jedna z peruánských archeoložek. Hoyleová dodává, že ministerstvo kultury nyní plánuje nákup dalších letounů, které mají pomoci s ještě rychlejší identifikací potenciálních archeologicky cenných oblastí.
Úřady totiž stále rychleji rozhodují o prodeji některých území pro komerční účely. Mnohdy se tak stává, že historicky hodnotné území skončí v troskách.
Drony jako ochránci nosorožců
Bezpilotní letouny už našly uplatnění i při ochraně zvířat. V keňském parku Ol Pejeta například střeží čtveřici kriticky ohrožených nosorožců bílých, kteří do Afriky putovali z české zoo ve Dvoře Králové (více o nich čtěte zde).
Světový fond na ochranu přírody WWF pak podobný krok provedl i v Národním parku Chitwan v Nepálu. Moderní technologie tam má mimo jiné zachránit i kriticky ohroženého jednorohého nosorožce (více čtěte zde).
