O tuto vodní plochu v Jaderském moři vedou země spor už od získání nezávislosti na bývalé Jugoslávii v roce 1991. V roce 2008 kvůli sporu Slovinsko několik měsíců blokovalo rozhovory o členství Chorvatska v EU.
Nešťastná polohaKaždý stát může prohlásit pobřežní vody do vzdálenosti 360 kilometrů za svou výlučnou ekonomickou zónu, přičemž za její hranici se obyčejně stanoví střední linie - čili spojnice bodů vzdálených stejně od pobřeží všech sousedících zemí. Jakmile tak však učiní Chorvatsko a Itálie současně - a obě země to mají již dlouho v plánu - pro Slovinsko na Jadranu prostě nezbude místo. V červenci 2001 se po letech sporů podařilo dosáhnout oboustranného kompromisu. Ten přidělil 80 procent vod Piranského zálivu Slovinsku a zbytek Chorvatsku, které si tak zachovalo kontinuální mořskou hranici s Itálií. Lublaň za to získala úzký koridor do mezinárodních vod. Chorvatský parlament však následně odmítl dohodu ratifikovat a tamní rybáři začali bránit slovinským kolegům v přístupu na moře. |
Na arbitráži se obě země nakonec dohodly v listopadu 2009 a Slovinci s ní v létě následujícího roku těsnou většinou vyslovili souhlas v referendu.
Chorvatsko soud v roce 2015 ale označilo za zkompromitovaný a arbitráž odmítlo. Chorvatská média totiž krátce předtím zveřejnila přepis rozhovoru, při němž se prý slovinský zástupce v arbitrážním soudu Jernej Sekolec domlouval s pověřenkyní slovinského ministerstva zahraničí na taktice dalšího postupu a působení na ostatní arbitry.
Slovinsko na základě verdiktu má hranice, které mu zajistí volný přístup na otevřené moře. Pokud by námořní hranice byla stanovena podle návrhu Chorvatska, byla by musela teoreticky každá slovinská loď při plavbě na volné moře žádat Chorvatsko o souhlas.
Pro Slovince je to historický okamžik
„Hlavní vzkaz (chorvatské) vlády je, že dnešní rozhodnutí je pro Chorvatsko rozhodnutí, které nás žádným způsobem nezavazuje, a nemáme v úmyslu se jím řídit,“ prohlásil podle deníku Večernji list v reakci chorvatský premiér Andrej Plenković.
Na dotaz, jak Chorvatsko odpoví, jestliže Slovinsko bude rozhodnutí arbitráže uplatňovat, Plenković řekl, že neočekává jednostranné kroky. „Chorvatsko má způsoby, jak chránit své území a své zájmy,“ dodal nicméně pohrůžku, aniž upřesnil, co tím má na mysli.
Na druhé straně předseda slovinské vlády Miro Cerar přivítal stanovisko arbitrážního soudu jako „historický okamžik“ pro svou zemi. „Rozhodnutí arbitrážního soudu je definitivní a je právně závazné pro obě země, pro Slovinsko i pro Chorvatsko. Toto rozhodnutí představuje pro Slovinsko historický okamžik,“ řekl na tiskové konferenci v Lublani.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
