Manželé si chtěli ozdobit zahradu. Ze sochy se vyklubalo dílo za miliony

Britský manželský pár se před dvěma desítkami let rozhodl, že si zkrášlí zahradu domu uměleckým dílem. Jejich volba tehdy padla na skulpturu ležící dívky od neznámého autora a artefakt zakoupili. Nyní vyšlo najevo, že jde o dávno „ztracené“ mistrovské dílo italského klasicistního sochaře Canovy. Na začátku července se socha bude dražit v aukční síni Christie’s, jeho cena může přesáhnout částku 8 milionů liber, tedy asi 235 milionů Kč.

O tom, že by skulptura mohla pocházet z dílny slavného sochaře, se odborníci přeli již několik let. (18. března 2022) | foto: Profimedia.cz

Manželé za téměř dvoumetrovou sochu ležící dívky od neznámého autora zaplatili 5 170 liber (152 000 Kč). Mramorová skulptura, které se po mnoho let říkalo jen Spící krasavice, během let ztratila spojitost se svým autorem, přestože mnozí na jejího tvůrce poukazovali. Teprve v roce 2002 ji odborníci s jistotou identifikovali jako Ležící Magdalenu, jedno z posledních děl italského klasicistního sochaře Antonia Canovy. 

Peskován za nahotu

Antonio Canova (1757–1822) byl italský klasicistní sochař, který se proslavil zvláště svými mramorovými skulpturami. Umělec ovlivněný řeckým uměním běžně zobrazoval nahotu, narážel však na puritánství tehdejší společnosti. Když například vytvořil sochu Napoleonovy sestry Pauliny neoblečenou, dílo vyvolalo společenský skandál. Canovova díla jsou dnes v petrohradské Ermitáži, i pařížském Louvru, muzeích v Londýně, Berlíne i Ženevě.

Sochu v roce 1819 přímo od autora zakoupil někdejší ministerský předseda Robert Banks Jenkinson za 1 260 liber (dnes asi 37 000 Kč). Po premiérově smrti v roce 1828 přešel jeho dům včetně sochy do majetku jeho bratra Charlese, hraběte z Liverpoolu. Když zemřel i on, v roce 1852 ji vydražili. 

V roce 1856 se Magdalena ocitla ve sbírkách lorda Warda, hraběte z Dudley, který ji dokonce vystavoval v Londýně a Manchesteru. Po jeho smrti ji zdědil jeho syn, ten byl ale nucen prodat ji i s domem v roce 1920 po rodinné tragédii. Novým majitelem sochy Magdaleny se tak stal výrobce koberců Herbert Smith. 

„Právě na počátku dvacátých let stopa sochy i její spojitost s autorem v historii mizí,“ řekl k jejímu příběhu zástupce aukční síně Christie’s.

V šedesátých letech se Magdalena dostala do vlastnictví podnikatelky v Kensingtonu v západním Londýně, ta ji měla až do požáru svého domu. V šedesátých letech dílo opět změnilo majitele a dostalo do rukou těch současných. Teprve kolem roku 2000 se její majitelé dozvěděli, co by na své zahradě mohli mít za poklad, a zkontaktovali se s odborníkem na umění Francisem Outredem. Jeho tým následně Canovovo autorství potvrdil.

Manželský pár, jemuž socha v současnosti patří, z pochopitelných důvodů nechce svoji identitu zveřejňovat.

Ještě před plánovanou dražbou prošla znovunalezená Magdalena nákladnou restaurací za tisíce liber a nyní se skví ve své původní kráse. „Je zázrak, že se ztracená socha našla, zvláště když po ni desítky lidí pátraly tolik let,“ řekl Mario Guderzo, expert na Canovovo dílo. „Nález je symbolické završení jejího příběhu, který by sám o sobě vydal na román,“ dodal. Podle něj je Magdalena jedním z vůbec posledních sochařových děl a je tak vrcholem jeho tvorby.

Ležící Magdalena se bude v londýnské aukční síni Christe’s dražit 7. července, a než k tomu dojde, bude ji síň vystavovat v New Yorku a Hongkongu.

„Znovunalezení této sochy je bezesporu nejsvětlejší okamžik mé více než třicetileté kariéry,“ nechal se slyšet Donald Johnson z aukční síně  Christe’s.