Se vší naléhavostí si to uvědomily obě hlavní politické strany, demokraté i republikáni, okamžitě poté, co úder kladívka předsedy Nejvyššího soudu Williama Rehnquista ukončil senátní proces proti Billu Clintonovi.
Ihned se objevila řada spekulací, které se mohou změnit v realitu - a ženy v nich hrají klíčovou roli.
Hillary Rodham Clintonová, první dáma USA, bezprostředně po ukončení kauzy Lewinská dala najevo, že se možná v roce 2000 bude ucházet o křeslo senátorky za New York, které má uvolnit demokratický veterán Daniel Patrick Moynihan odchodem do politického důchodu. Na samostatné dráze politika by tak Hillary Clintonová mohla zúročit velký politický kapitál a mimořádnou popularitu, kterou v řadách demokratů a veřejnosti nastřádala, když během skandálu zůstala po boku svého muže... A navíc jako jeho nejhlasitější obhájkyně.
Ale i kdyby Hillary do Senátu nekandidovala, její image může ve volební kampani významně demokratům pomoci. Může hodně pomoci do startu nynějšímu viceprezidentovi Al Goreovi, který s velkou pravděpodobností bude hlavním kandidátem demokratů do Bílého domu.
Hillary umí totiž mimořádně dobře plnit stranickou pokladnu, a peníze jsou ve volbách hodně určujícím elementem. I se svým důrazem na rodinné hodnoty, děti, sociální cítění může přinést poněkud topornému Goreovi více lidskosti do kampaně.
Ale všechno může být i jinak.
Nyní jedenapadesátiletá Hillary, absolventka Yale, brilantní advokátka a podvakrát zařazená v minulosti mezi stovku nejvlivnějších právníků USA, se totiž také může vrátit po roce 2000 ke své původní profesi. Jak poznamenávají pozorovatelé, významným důvodem by k tomu mohly být - peníze. Částky za advokáty hájící prezidenta ve skandálech jsou milionové - a hodně vzdálené hrubému prezidentskému platu 200 000 dolarů ročně. A právnická praxe je nakonec mnohem výnosnější než plat senátora - ten v roce 1997 činil 133 600 dolarů.
Nejde však zdaleka jen o Hillary Clintonovou. Dvaašedesátiletá Elizabeth Doleová, někdejší ministryně a až donedávna předsedkyně Červeného kříže USA, zřejmě vážně zvažuje, že se pokusí získat republikánskou nominaci pro boj o Bílý dům. Není to nová myšlenka, ta se objevila hned poté, co její muž Robert v roce 1996 podlehl v souboji Clintonovi. A zdaleka není bez šancí stát se první prezidentkou v historii USA či první viceprezidentkou.
Politolog z univerzity v Ohiu Anthony Mugham, který studuje fenomén žen v politice, je přesvědčen, že obě strany pro rok 2000 dají na kandidátku pro Bílý dům ženy. Méně si je jist tím, zda do třetího tisíciletí vstoupí USA s prezidentkou v čele. "Viceprezidentka je pravděpodobnější." Američanky podvakrát významně pomohly Clintonovi do Bílého domu. Proč by teď nepomohly viceprezidentce či prezidentce?
Ihned se objevila řada spekulací, které se mohou změnit v realitu - a ženy v nich hrají klíčovou roli.
Hillary Rodham Clintonová, první dáma USA, bezprostředně po ukončení kauzy Lewinská dala najevo, že se možná v roce 2000 bude ucházet o křeslo senátorky za New York, které má uvolnit demokratický veterán Daniel Patrick Moynihan odchodem do politického důchodu. Na samostatné dráze politika by tak Hillary Clintonová mohla zúročit velký politický kapitál a mimořádnou popularitu, kterou v řadách demokratů a veřejnosti nastřádala, když během skandálu zůstala po boku svého muže... A navíc jako jeho nejhlasitější obhájkyně.
Ale i kdyby Hillary do Senátu nekandidovala, její image může ve volební kampani významně demokratům pomoci. Může hodně pomoci do startu nynějšímu viceprezidentovi Al Goreovi, který s velkou pravděpodobností bude hlavním kandidátem demokratů do Bílého domu.
Hillary umí totiž mimořádně dobře plnit stranickou pokladnu, a peníze jsou ve volbách hodně určujícím elementem. I se svým důrazem na rodinné hodnoty, děti, sociální cítění může přinést poněkud topornému Goreovi více lidskosti do kampaně.
Ale všechno může být i jinak.
Nyní jedenapadesátiletá Hillary, absolventka Yale, brilantní advokátka a podvakrát zařazená v minulosti mezi stovku nejvlivnějších právníků USA, se totiž také může vrátit po roce 2000 ke své původní profesi. Jak poznamenávají pozorovatelé, významným důvodem by k tomu mohly být - peníze. Částky za advokáty hájící prezidenta ve skandálech jsou milionové - a hodně vzdálené hrubému prezidentskému platu 200 000 dolarů ročně. A právnická praxe je nakonec mnohem výnosnější než plat senátora - ten v roce 1997 činil 133 600 dolarů.
Nejde však zdaleka jen o Hillary Clintonovou. Dvaašedesátiletá Elizabeth Doleová, někdejší ministryně a až donedávna předsedkyně Červeného kříže USA, zřejmě vážně zvažuje, že se pokusí získat republikánskou nominaci pro boj o Bílý dům. Není to nová myšlenka, ta se objevila hned poté, co její muž Robert v roce 1996 podlehl v souboji Clintonovi. A zdaleka není bez šancí stát se první prezidentkou v historii USA či první viceprezidentkou.
Politolog z univerzity v Ohiu Anthony Mugham, který studuje fenomén žen v politice, je přesvědčen, že obě strany pro rok 2000 dají na kandidátku pro Bílý dům ženy. Méně si je jist tím, zda do třetího tisíciletí vstoupí USA s prezidentkou v čele. "Viceprezidentka je pravděpodobnější." Američanky podvakrát významně pomohly Clintonovi do Bílého domu. Proč by teď nepomohly viceprezidentce či prezidentce?
