Když se úředníci rozhodli v 80. letech pro vysazení naditce jehnědokvětého v keňské oblasti Baringo, radovali se z benefitů, které dřevina přinese místním komunitám. Keř s přezdívkou mathenge původem ze zemí ve Střední a Jižní Americe propagovala keňská vláda i OSN.
„Naditec zpočátku pomáhal předcházet bouřím prachu, dodával dřevo na stavbu, lidé z jeho lusků vařili a zajišťoval také krmivo pro zvířata,“ říká Simon Choge, výzkumník z Keňského lesnického výzkumného ústavu. „Po El Niñu a deštích v roce 1997 se ale všechno změnilo,“ dodává.
Semena naditce se velmi rozšířila a keř se rozrostl po pastvinách, vytlačil původní biologickou rozmanitost a vyčerpal vodní zdroje. Hospodářská zvířata si o jeho trnité větve zraňovala kopyta. Sladkost jeho lusků jim způsobila ztrátu zubů, takže zvířata, pro něž měl představovat obživu, naopak hladověla.
„Nyní tu lidé nemají živobytí,“ říká Choge. Ačkoli mnohé studie označují programy na výsadbu stromů za efektivní způsob čerpání oxidu uhličitého z atmosféry, zelená vegetace, která změnila přírodu Baringa, nese varování: výsadba stromů může občas způsobit více škody než užitku.
Mylné mínění o suchých oblastech a nerespektování znalostí domorodců vedlo podle odborníků od koloniálních časů k vysazování stromů tam, kde se přirozeně nenacházejí. Došlo tak ke zničení endemických ekosystémů. Experti se obávají, že s novým důrazem na výsadbu stromů, jako jednoho ze způsobů řešení klimatické krize, se budou pochybení opakovat.
Keř mathenge na pastvinách v Keni:
https://t.co/dtHzr6NU0L "When planting trees does more harm than good"
Introducing mathenge shrub in Kenya grasslands. https://t.co/2KDHo2sZL9
Lidé se extrémnímu suchu přizpůsobili
Suché oblasti pokrývají čtyřicet procent zemského povrchu, většinou v Africe a Asii. Tyto oblasti jsou charakteristické nedostatkem vody, sezónními klimatickými extrémy a nepředvídatelnými srážkami. Žije tu ale fauna a flora, která se těmto extrémům jedinečně přizpůsobila.
Tyto oblasti jsou nyní domovem více než dvou miliard lidí a poloviny hospodářských zvířat na světě. „Lidé se extrémům během let přizpůsobili. Naučili se zvládat rizika a využívat variabilitu a nejistotu ve svůj prospěch,“ říká Ced Hesse z Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj.
Déšť přírodě pomohl, ale sucho potrvá dál, varují hydrologové |
„V koloniální éře došlo ke znehodnocení a přehlížení těchto znalostí kvůli předpokladu, že pustina je bez stromů kvůli nadměrnému spásání a odlesňování místními obyvateli,“ říká historička Diana Davisová.
„Výsadba stromů, často cizích invazivních druhů, se v tomto kontextu jevila jako řešení problémů v těchto oblastech,“ podotýká Susanne Vetterová, docentka ekologie na Rhodesově univerzitě v Jižní Africe. „Přeměna způsobila degradaci, zasolení či sníženou produktivitu,“ líčí.
Lusky z keře mathenge:
The flip side of dreaded ‘Mathenge’ tree https://t.co/wWCkFKTYxs https://t.co/OhtvAQQOwH
Suché oblasti nemají být Rajskou zahradou
Chybné mínění o suchých oblastech se podle expertů obtížně mění a nadále ho posilují politici, média i vzdělávací instituce. „Řada problémů v těchto regionech pramení z toho, že se je snažíme pomocí investic a technologií změnit na něco, čím nejsou. Na Rajskou zahradu,“ říká Hesse.
Vetterová se obává, že toto je riziko několika iniciativ hromadného vysazování stromů zahájených v posledním desetiletí. Patří k nim například Africká iniciativa na obnovu lesů (AFR100) či Bonnská výzva zaměřená na zalesnění savan a pastvin v Africe, Asii a Jižní Americe.
ČR objevuje ekologické odpustky. Firmy sázejí stromy pro čisté svědomí |
„Obnova lesů je v Africe potřeba. Je ale nesmírně důležité, jak se to stane. Spíše než se upínat na počet stromů a rostlin, je zásadní sázet správné druhy na správných místech,“ říká Deutsche Welle Urs Schaffner, jenž s Chogem pracuje na zvládnutí invaze naditce jehnědokvětého v Baringu.
Podle Schaffnera je role suchých oblastí při zmírňování změn klimatu podceňovaná. „Zdravé travnaté porosty mohou ukládat stejné množství uhlíku jako lesy,“ líčí. „Zatím nevíme, jaký bude dopad těchto výsadbových iniciativ. Ale ze zkušenosti se obáváme, že se to může pokazit,“ dodává.
V Baringu škoda stále trvá. Místní obyvatelé pracují na zpomalení šíření mathenge a podílejí se na jeho odstraňování. „Na jeho místo vysazují původní druhy s cílem obnovit travní porost v této oblasti,“ uzavírá Choge.
Odstraňování invazivního keře mathenge v Keni:
Mathenge is an invasive species, i decided to remove it from the site where we do our seedlings production and replace it with a better species. The initiative will be launched on the International Day of Forest on 21st March 2021. @GNConservation https://t.co/uLCHT1XsIS
