Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v diskusním pořadu Rozstřel.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v diskusním pořadu Rozstřel. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Nešlo o žádné přeskočení jiskry, říká abstinující Ovčáček o manželce

  • 256
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček (43) mnohé překvapil svojí letošní svatbou s Ukrajinkou Annou. Poznali se, když jí pomáhal se zařizováním věcí po útěku před válkou. Přestože s ní vyženil i syna, vlastnímu potomkovi by se nebránil.

„Ve čtyřiceti letech nejde o žádné přeskočení jiskry. Prostě jsme k sobě pocítili nesmírnou blízkost a nesmírnou lásku. Já jsem si prožil životní změnu, žena si prožila životní změnu, a tak jsme se řízením božím našli a je nám moc hezky,“ řekl Jiří Ovčáček exkluzivně pro Blesk.

Impulsů ke změně života měl Zemanův mluvčí hned několik. Loni v prosinci ho silně opilého policie odvezla do nemocnice a po sebereflexi se rozhodl přestat pít. Odvolává se přitom na Masaryka, který se stal abstinentem ve čtyřiceti letech. Pak letos v únoru vypukla válka na Ukrajině, která Ovčáčkovi paradoxně přinesla lásku. Rozhodl se pomoct ukrajinské mamince s malým dítětem. Zařídil pro ně lékaře a pak i ubytování. Nakonec skončili u něj, aby se mohl starat i o svou babičku, které je osmdesát devět let.

Svatba byla z lásky, řekl Ovčáček. Pozvánku nedostala ani Mynářová

Ovčáček vyženěného šestiletého syna chválí, že se během několika měsíců naučil tak dobře česky, že by nikdo nepoznal, že pochází z Ukrajiny. Bere ho prý jako svého. „Beru, ale samozřejmě jsem si vědom, že není mým synem. Snažím se o něho starat, jako kdyby mým synem byl,“ řekl a na otázku, jestli chce vlastní dítě, odpověděl: „Dá-li Pán.“

Přestože média psala o Ovčáčkových předešlých vztazích, on se o nich bavit nechce. „Já vzpomínám rád na všechny lidi, které jsem kdy v životě potkal, ale nepovažuji za poctivé o nich hovořit. Pro mě je důležité to, co je teď,“ dodal v rozhovoru, jehož druhou část Blesk přinese v pátek 23. prosince. Také vysvětlil, že se s manželkou nebrali zištně. „Rozhodně jsme se nebrali, aby moje žena získala české státní občanství a já měl hezký pocit. My se prostě máme opravdu moc rádi.“