„My jsme všichni z Chomutova, kromě pana Hrdličky – ten je z Děčína. Chodíme všichni do barbershopu tady k Radku Kirvejovi, který je zároveň sponzor, stejně jako Jakub Černák. A řekli jsme si, že uděláme nějakou srandu,“ dodal na vysvětlenou iniciátor sitcomu.
„Máme to tak, že v každém díle budeme mít nějakou celebritu a i holky tam budou. To jsou holky z bordelu. Ty jsou autentické. My jsme dělali takový casting a vybrali jsme pár holek. Ale jsou tam i jiné postavy. Například tady kolega Jakub, deratizátor, se zamiluje,“ prozradil.
Začátek příběhu se odehrává ve vězení, neboť někteří členové skupiny s ním mají vlastní zkušenosti, a fiktivním příběhem se prolínají historky, které se skutečně staly. „Teď máme asi čtvrtý díl. Není tedy ještě dokončený, ale brzy bude. Náš kamarád, který dělá postprodukci, teď odjel do Anglie, takže čekáme, až se vrátí,“ vysvětlil.
Po velkém diváckém úspěchu seriálu Most! získal Zdeněk Godla spoustu dalších hereckých příležitostí, ale objevil se například i v televizní taneční soutěži StarDance, kterou prý chtěl využít k tomu, aby zhubl. „Chvilku to vycházelo, už bylo dole pět a půl kila, ale najednou se organismus vzpamatoval, vykopli mě a kila šly zase nahoru,“ prohlásil s tím, že ho bavil stejně jen waltz. „Zbytek vůbec! To byly názvy jako slow fox, cha-cha… Co to je? Já znám jenom čardáš.“
Těsně předtím, než ho ze soutěže vyřadili, už podle svých slov cítil, že to přijde. Je ale vděčný své taneční partnerce Tereze Pruckové za to, co všechno ho naučila. „Chyba byla, že já jsem nevěděl, co to je za pořad. Myslel jsem, že tam přijdu, zatancuju jeden tanec a jdu domů. A pak jsem zjistil, že je to víc tanců a tréninky…“ řekl s tím, že i jeho manželka, která ho na tréninky a natáčení často doprovázela, byla nadšená, jak mu to jde. Na nějakou žárlivost nebylo místo.
Ovšem jiné to bylo, když měl při jednom natáčení postelovou scénu a byl nahý. „Natáčel jsem film Nikdy nejsme sami s Petrem Václavem a tam jsem měl postelovou akci s Lenkou Vlasákovou. A bylo to super!“ smál se. „Manželka si myslela, že je to doopravdy. Říkám jí: ‚Jseš blbá, to je film, to není doopravdy.‘“
Sám ale přiznává, že se mu do toho vlastně nechtělo a že nakonec měl pocit provinění, i když se nic nestalo. „Styděl jsem se a říkal jsem režisérovi Petrovi: Hele, já dál nejdu, mně ještě žije máma, mám ségry, to já dál nejdu! U nás u Romáků je to jiný než u vás, my jsme takoví stydliví. Chtěl jsem mít aspoň trenky,“ dodal.