Nikdy spolu netrávili tolik času. Lucie už neobjíždí tenisové štace a Tomášovo Kladno nehrálo žádné zápasy. Mohli se starat jen o sebe a o děti. Vyprávěli o tom s úsměvem a každou chvíli vtipkovali.
Jen průběh žádosti o ruku moc komentovat nechtěli: „Mělo to grády, ale detaily si necháme pro sebe.“
Nenudili jste se bez tenisových turnajů a hokejových zápasů? Lucie: Tenisové cestování mi nechybí, byla to jedna z věcí, které mě během kariéry hrozně unavovaly, patnáct let jsem jezdila na stejná místa. Pokud to ale šlo, chtěla jsem tam ve volných chvílích poznat něco nového. Například v New Yorku jsem toho viděla hodně, taky díky sestře, která tam vždycky přes léto pracuje. A právě do New Yorku bych se zase někdy ráda zajela v klidu podívat. Taky by mě lákalo vidět jen tak s batůžkem Nový Zéland, ale to je vzdálený sen, to se nám snad povede, až bude dcerka větší. Díky ní se doma nenudím a myslím, že Tomáš taky ne. Tomáš: Určitě ne, s malou a syny, které mám ve střídavé péči, je o zábavu postaráno. Když nám s Luckou zbude nějaký čas, snažíme se ho vyplnit sportem, nejčastěji běháním nebo tenisem.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
