Nakonec se podařilo vypátrat podrobnosti o Tros Sketos, kteří v současnosti útočí na naše smysly z plakátovacích ploch a televizních obrazovek.
Seskupení Tros Sketos vzniklo na kabaretních prknech zaplivaných pajzlů holešovické přístavní čtvrti někdy kolem roku 1986 jako reakce na pozdní zdegenerovanou formu socialistické popkultury. Jejich projev je směsí druhé vlny kabaretní stupy kombinované s modifikovaným neworleanským hadrstepem a neodadaismem. V některých jejich vystoupeních lze najít jak stopy východního šamanismu, tak i prvky meditace.
Jejich nástup byl vskutku raketový a tehdejší zatuchlou undergroundovou scénu doslova obrátil naruby. Ve slavném představení Pražské pětky Kabaret U staré party (1987) debutovala skupina Tros Sketos jak v kultovní hře Boj o Ještěd, tak i ve známé scénce Copak já si vyperu, kde na sebe upoutala pozornost publika prvním veřejným socialistickým striptýzem. Za to byli později členové skupiny odměněni totalitním režimem vyhoštěním na Sibiř, kde bavili za trest svými vystoupeními dělníky Bajkalsko-Amurské magistrály. Po rozpadu Sovětského svazu se umělci směli vrátit do vlasti.
Nyní vystupují na kultovní scéně nepovedené generace v bránické Dobešce v představení Besidka divadla Sklep.
"Tam nás také objevil režisér David Ondřiček, kterému se líbila naše sketařsko-stepařská produkce, a obsadil nás do výše zmíněné festivalové znělky," řekl Aleš Najbrt, jehož studio už osm let pracuje na designu karlovarského filmového festivalu.
A jak se členové skupiny vyrovnávají s velkým nárůstem popularity? "Je to naše druhé alter ego. Vedeme totiž dvojí život: jako výtvarníci jsme široké veřejnosti neznámí a jako tanečníci a stepaři jsme slavní," řekl Jaroslav Róna.
 Tros Sketos |
