Setkat se s ním jsem toužila dlouho. Zajímalo mě, jestli je spíš přemýšlivý a zranitelný jako inspektor Budík, nebo chytrý a tajemný jako poradce Havlík. Sen se mi splnil, ale jaký Jaroslav Plesl opravdu je, samozřejmě netuším.
Vím jen, že bylo příjemné nechat se obklopit jeho šarmem, zápalem a pokorou a poslouchat, jak vypráví o divadle, horách i kardinálu Richelieu. „Můj Havlík, to je úředník, který ve funkci vydrží za jakéhokoliv režimu a pod jakýmkoliv šéfem,“ vypráví v rozhovoru pro Týdeník Televize o své roli v seriálu Ochránce.
„Jak se teď rozsvítilo červené světýlko na diktafonu, okamžitě se mi vybavilo představení Interview, které uvádíme v Dejvickém divadle. Je to hra jen pro dva herce a s Veronikou Khek Kubařovou strávíme na jevišti bez pauzy hodinu a tři čtvrtě. Verča vždycky říká, že je to jako zdolat Mount Everest,“ vysvětluje Plesl.
A pokračuje: „Před začátkem se pokaždé ujišťujeme, že se máme rádi, takže kdyby se cokoliv stalo, vzájemně si odpustíme. Hraju tam novináře, který vede rozhovor s filmovou hvězdou. Problém je, že jde o politického redaktora, který je k tomu rozhovoru přinucen a vůbec se mu do něj nechce. Nicméně na začátku přesně takhle jako vy zapínám diktafon.“
Když mám ve filmu hrát na housle, dřu na ně půl roku předtím. Když mám hrát na piano, učím se na piano. Když mám běhat, běhám.
