Jsem velmi vstřícný a velký lidumil. Lidí se neštítím, říká David Kraus

  • 24
Zpěvák David Kraus (38) si po rozchodu s tenistkou Barborou Strýcovou (32) život celkem užívá i jako nezadaný. Fanynkám se prý zatím vyhýbá, ale nemá problém vyrazit do společnosti. Na smutek nemá čas i díky práci. Nedávno nazpíval duet s Jitkou Zelenkovou (68), které pomohl se křtem nového alba.

Co fanynky? Objevují se po vašem rozchodu s Barboru Strýcovu nějaké nabídky?
Objevují se a já se jich bojím jako čert kříže. Jsou mezi nimi i lidi, kteří někdy třeba předstírají smrtelnou nemoc. Vy se s nimi sejdete, oni jsou zdraví jako řepa. Takže já se těchto fanatických lidí vlastně bojím. Ale umím nastavit takový obličej, že se pak bojí oni mě.

Jaký jste vlastně člověk?
Jsem velmi vstřícný a velký lidumil, lidí se neštítím. Ale když pak vycítím, že je to nějaké „nemocné“, tak toho člověka zablokuji a už se ke mně víckrát nedostane. Ale není to tak strašné. Doba Elvisů a Michaelů Jacksonů je pryč a ani ti fanoušci nejsou tak hysteričtí. 

Když vám třeba někdo napíše na sociálních sítích, má šanci, že mu odpovíte? Případně byste se s ním třeba i sešel?
Odepíšu. Mám romskou kapelu, takže mám na sítích často nějaké nenávistné komentáře, to potom ty lidi rovnou vymažu. Nedávám jim moc možností tam něco rozebírat. Prostě líbí, nebo nelíbí. To je každého svoboda a já u žádné muziky neříkám, ta je špatná nebo blbá.

Vy jste nejen pokřtil CD Jitce Zelenkové, ale máte na něm i společnou píseň Pouhý známý. Jak ta nabídka přišla?
Přišla od paní Zelenkové a to je člověk, který se neodmítá. Ona je jedním z mála lidí, kteří to řemeslo dělají perfekcionisticky. Já takové lidi obdivuji a je pro mě pocta, že mě takový člověk vůbec oslovil. Přišla s krásnou písní a s tak krásným textem, že to byla čistá radost.

Co Jitce popřejete?
Já bych jí popřál, aby zažila ten pocit, že to k něčemu bylo. Myslím, že lidí, kteří ji znají a ctí, je stále hodně. Jitka je zároveň člověk, který může lidi v jejím věku inspirovat. A vlastně i lidi mladší jako jsem já, má v sobě neuvěřitelnou energii. Je fascinující, co z ní vyzařuje, jaká z ní jde radost. Toto CD není pro mě žádné unavené album unavené zpěvačky. Je to člověk, který má jiskru a šarm. Co by daly některé mladé baby za to, aby měly takovou jiskru, jako má Jitka.

Jitka Zelenková a David Kraus

Nepřipravujete i vy křest vlastního alba?
Chystám teď spíš jednotlivé písničky. Alba jsou přece jen pro starší generace, které mají doma CD. Pro ty mladší lidi se už musí dělat jednotlivé písničky a videa. Něco chystám, ale já o tom nerad mluvím, dokud to není hotové. Jsem perfekcionista, takže to někdy z mé strany dlouho trvá.

Přijde vám, že je v této době těžké nahrát album?
Je to těžší. Protože ten český vkus je, když to řeknu slušně, hrozně malý a poslouchá se tady stále to samé. Samozřejmě například jazz už se dneska poslouchá daleko víc, než se poslouchal před patnácti lety. Ale byli jsme tady uzavření, nechodila sem muzika z venku. 

Po revoluci éra MP3 zlikvidovala celý byznys s CD. Navíc muziky je strašně moc, takže lidi neví, co si mají vybrat a pouští si playlisty. Proto si myslím, že je důležitější se zacílit na jednotlivou písničku a buď člověk vidí, jestli někoho zajímá, nebo nezajímá. Neztrácí pak čas s albem, na jehož výrobu najít si čas, se dnes stává pomalu už luxusem. 

,