Jsme na akci věštkyně Helen Silvan. Věříte na osud?
Věřím v anděla strážného, vím i jak se jmenuje. Mám Vehuláše, který když mu nasloucháte, tak nás řídí. To znamená, že věřím v Boha, věřím že tady na zemi nejsme jen tak, že někdo zaštěrchal s pytlem s náhradními díly a z toho vznikl člověk.
A věříte tedy v mystiku jako takovou?
To je otázka, jestli věříte lidem. Pakliže jim věříte, tak můžete věřit i v to, co vám říkají, protože někdy když to myslí dobře, tak i slovo léčí. To v prvé řadě. Pak se mezi nimi najdou i různí blázni, kteří to dělají jen kvůli tomu, aby vydělali nějaké peníze. Tohle moc rád nemám. Nejsem člověk, který by to vyhledával, chodil za cikánkami, nebo někým, kdo by mi říkal budoucnost. Jsem rád, když to nevím. Nechci vědět, co mě čeká zítra, za týden, za měsíc a jestli to bude dobré.
To, co jsem zažil, dobré bylo, alespoň tedy částečně, co se týče muziky a této stránky. Kdysi jsem chtěl stát na prknech, které znamenají okres, ale podařilo se mi daleko více. Takže jsem spokojený. Vlastní muziku jsem si nadělal s tím, že se s ní můžu živit a dobře. Takže s tím jsem taky spokojený. A co bude, nebude… Člověk to také může ovlivnit sám. To znamená i naslouchat svému tělu, což se teď snažím trošku více. Protože jsem si pořád neuvědomoval, že mě může potkat něco, co mě pošle na druhou stranu.
Řekl vám letos někdo, že jste utekl hrobníkovi z lopaty?
Řekl mi to doktor, který se o mě staral. Ale víte co, to utečete hrobníkovi z lopaty, i když metr před vámi zabrzdí auto. To je asi takhle podobné. Takže nikdo nevíme jaký je, nebo není náš osud. Na někoho je možná přísnější, na někoho příjemnější, ale nevím. Nechci tady říkat moudra. Možná se zeptejte Helen, ta vám to řekne. (smích)
Bál jste se o sebe někdy více než letos?
Jo, mockrát. Na některé špatné věci v životě zapomínáte. Když jsem byl dva roky na vojně, tak tam jeden kluk zahynul. Hodil kousek od sebe granát, jak na cvičení zpanikařil. Byl jsem kousek od toho, takže tam to taky mohlo být na štíru.
Jednou jsem se topil na Kubě, když jsem tam byl zpívat. Bylo to v moři a vytáhli mě potápěči, kteří tam vůbec neměli být. To byl taky takový zázrak. Taky jsem dvakrát boural. Takových věcí bylo víc. Zaplaťpánbůh, musím to zaklepat, zatím jsem stále tady.
Budete letos v létě zpívat, nebo budete odpočívat?
Budu zpívat. Začínám pomaličku, tady je to teď první akce, což jsem Helence slíbil. Jinak jsem odmítl asi deset různých věcí, že tam nepůjdu. Mě to s těma rouškama nebavilo. Tak jsem řekl, že nikam, ani do televizí, abych tam krákal přes roušku. Když už někde budu, tak ať odkryju ksicht, protože mě to nebaví. Nemám rád v televizích lidi v rouškách, když přes ně huhlají.
I když to všechno chápu a nejsem ta opozice, která by byla proti tomu a tvrdila, že koronavir je nějaká chřipečka a tak dále. Nemám rád tyhlety lidi jako Csáková a další, kteří z toho dělají úplnou kovbojku a blbnou nahlas. Nebo nějaké rozprašování virů, že tady Babiš zavírá divadla, protože vymyslel koronavir. Souhlasím s rouškami, se vším, ale ať to má hlavně nějakou logiku.
A co se týká těch koncertů a akcí, tak máme v červenci asi tři koncerty a pak tam toho v srpnu máme trošičku více. Řekl jsem ale, že více než čtyři akce měsíčně dělat nechci. Budu si to takhle hlídat a uvidím napřed, co to udělá.
Jaké je zatím léto podle Dalibora Jandy?
No, léto je dobrý, ne? Zpočátku trochu chladněji, ale teď je to dobrý. Teď stejně vůbec nic neřeším. Mám teplo rád, jen nemám rád teplo v noci na spaní, to ne. To si vždycky vychladím místnost, na takových devatenáct stupňů a zalehnu. Přes den mi nevadí teplo jakékoliv, do té čtyřicítky to vždycky nějak zvládnu.
Jste člověk, který má v ložnici otevřená okna celoročně? I v zimě?
To ne. Okna nemůžu mít otevřená, protože by mi vadil ruch. (smích) Ptáci, jak furt zpívají. Nenávidím kosáky, oni když zpívají, tak pokaždé zazpívají jinou melodii. Nikdy nezazpívají stejnou. Všimněte si toho někdy. To mě jako muzikanta napadlo. Okna mi dobře těsní, ty zatěsním a jinak mám klimatizaci, takže si ji pustím.
Zpívat by podle vás měli výhradně slavíci?
V tomhle určitě. Co se týče ptáků. (smích) Co se týče lidí, pokud to myslíte takhle, tak si myslím, že bychom nebyli moc spokojeni, kdybychom zpívali jenom Slavíci, to by bylo málo.
