Kolik jste schopná jednorázově investovat do svého zevnějšku?
Nepotrpím si na drahé, luxusní oblečení, boty a kabelky. Mám ráda kvalitní věci, ale nemám ráda takové to přehánění. Říkám tomu hýření penězi a úplně to nemusím. Ale jsem ochotná zainvestovat do mého těla. To znamená rozmazlovací procedury, kosmetiky, masáže a kadeřník. Když ty peníze mám, tak investuju opravdu do sebe. Na zevnějšek nejsem ochotná dát velké peníze.
Ještě jste asi nemusela investovat do boje s věkem a časem, nebo už to proběhlo?
Přiznám se, že do 30 let jsem byla strašný lajdák. Nenamazala jsem se v podstatě ani žádným krémem. Vůbec. Neřešila jsem to. Kosmetika? To neexistovalo! A pak jsem se náhodou ocitla na otvíračce kosmetického salonu, tam mi to představili a od té doby jsem tam začala chodit a vnímat to jako nedílnou součást ženy.
Začala jsem si uvědomovat, že nemohu hřešit celý život na to, že mám pravděpodobně dobrý gen a začala jsem se o sebe víc starat. Po třicítce jsem začala chodit pravidelně na kosmetiku a ke kadeřníkovi a dneska ty možnosti jdou ještě dál. Takže v případě estetické medicíny mám ráda neinvazivní zákroky. Navštívila jsem microneedling, to jsou, já to řeknu hodně laicky, vlastně takové mikrojehličky a do různých vrstev podkoží vám vpravují různé vitaminy, peptidy. To co je kůži vlastní, je její, co potřebuje a co se časem vytrácí. Takže chodím třeba na toto.
Popište nám svůj outfit dnešního večera.
Všechno na sobě mám z mé domácí dílny. To je všechno moje osobní, nemám nic půjčeného, takže jsem si to všechno navezla opravdu ze svého šatníku.
Z domácí dílny? Seděla jste u stroje a ušila to třeba ze šátku?
Tak dobrá zase nejsem. Už si nepamatuju úplné detaily, ale tyto šatičky, co mám, jsem si kupovala snad ještě před těhotenstvím! Takže když se mi něco líbí, tak to čapnu a jdu. A vydrží mi to potom spoustu let. Dneska se hodily, tak jsem je vynesla.
Padnou nádherně a řekněme, že upřednostní přednosti.
No u mě je to hrozně těžké najít šaty, které mi je neupřednostní! (smích) A i když si už myslím, že je mám, tak se stejně posléze dočtu, že jsem upřednostnila své přednosti. U mě to je opravdu složité.
Jsme na filmovém festivalu v Karlových Varech. Kdybyste měla svůj život popsat názvem existujícího filmu, jaký by to byl?
Tak to jsi mě velmi zaskočil. U mě to byla občas taková tragikomedie, pak romantický film. Mám takový mišmaš všeho možného a zakončila jsem to velmi krásnou romantickou, občas komedií, občas románem s mým manželem. Takže jsem to měla střídavě oblačno a jsem ráda, že už jedu teď na vlně toho románu.
Lucie Šlégrová Králová a Jiří Šlégr (Karlovy Vary, 1. července 2022)
Tak ten konkrétní název by mohl být Slunce, seno, erotika?
No! (smích) Je fakt, že tam byla taky taková pohodička a sranda. Teď to na kameru samozřejmě asi rychle nevyštrachám, ale opravdu nějaký hezký, zamilovaný. Doufám, že už to tak dojedeme spolu s manželem. Opravdu jedeme na vlně velkého porozumění, souznění, jednoty a přátelství, parťáctví i milenectví. Daří se nám to všechno kupit naštěstí dohromady. Nevím, možná takový film ani nikdo nenatočil. Asi na správném místě to někomu řeknu a uděláme nějaký nový.
Jste ve skutečnosti šťastně zadaná. Ale co platonické lásky? Do koho z herců jste byla vždy zamilovaná?
Na toto jsem nikdy moc netrpěla. Jak mají třeba holky hudebníky. Neměla jsem v životě žádný plakát na stěně, ani žádný idol nebo vzor. Paradoxně když bylo Nagano a všichni řešili, který hokejista se jim líbí, tak mě to nějak… Ale když už, tak se mi líbil Robert Lang, ale neřešila jsem to. Mám ráda herce Liama Neesona, to je moje krevní skupina. A možná když jsem byla mladší, tak to byl asi Richard Gere. A milovala jsem Hříšný tanec, takže asi i Patrick Swayze.
