Co váš blog Sedmilhářky, který máte se svou kamarádkou Marikou Šoposkou? Jak jste na tom teď?
Bohužel stále stagnujeme. Je to časově náročné a nenašly jsme teď ani žádnou motivaci. Dost často se nás na to lidi ptají a je to vlastně nepříjemné. Vím, že hodně lidí by chtělo, abychom psaly. Takže cítím zodpovědnost k čtenářům a mrzí mě to, že nejsme schopné to nějak nakopnout.
Je to možná i tím, že Marika se stala maminkou?
Marika sice porodila, ale pracuje dál. Je to spíš tou prací. Není moc času na zábavu a koníčky, což mě velmi mrzí.
Vy máte několik představení, mimo jiné hrajete v divadelní pohádce.
Šíleně smutnou princeznou plánujeme hrát a hrát a hrát, nevím jak dlouho. Možná až nám s Honzou Cinou bude šedesát a budeme předstírat, že jsme se právě potkali v zahradě a že jsem hrozně mladí. Nebo nevím. Nás to hrozně baví. Naštěstí v divadle není poznat, kolik člověku je. Ve Studiu DVA pak budu v představení Brouk v hlavě, kde hraje Filip Blažek hlavní roli. Budeme hrát i přes léto na Vyšehradě.
Měla jste vy sama někdy brouka v hlavě?
Já mám brouka v hlavě docela často. Nejsem taková povaha, že se dokážu oprostit od věcí. Různě přemýšlím, pak se rozhodnu, ale stejně mi vrtá v hlavě druhá varianta. Takže to je asi ten brouk v hlavě.
Co vy a muži?
Ti nic. Já vlastně nechci nic říkat. Jsem v takové fázi, že nechávám věci plynout. Nechávám, ať to ke mně nějak přijde. A když to přijde, tak to přijde. Jsem teď úplně šťastná a spokojená.
Berenika Kohoutová
Užíváte si single život?
No, musím říct, že nejsem úplně na to stavěný člověk. Já hrozně ráda sdílím. Mě být single vlastně vadí. Když někde jsem, tak tam chci být s někým, kdo je mi nejbližší. Jsem obklopena neuvěřitelnou spoustou přátel. Teda to zase zní, že mám hrozně moc kamarádů, ale takových těch nejbližších nemám tolik. Mám však strašně moc známých, se kterými můžu chodit, kam se mi zachce. Mám i hrozně moc úžasných kamarádek a skvělou rodinu.
Takže máte s kým sdílet ať už špatné nebo dobré věci?
Mám hrozně ráda, když má člověk někoho vedle sebe a může se na to spolehnout. Jsem teď hodně šťastná. Ale není to tak, že bych si plánovala užívat single život a že budu říkat každý den, že teď chci být sama. Tak to ne.
Poučila jste se ze svých chyb v minulosti? Myslím si, že člověk se určitě má zamýšlet nad svými chybami. To by bylo docela sobecké, kdybych si řekla: Nechtěl, tak nechtěl. Ale spíš jsem se poučila, co se týče osobního vývoje. Hrozně jsem se smála tomu, jak si člověk naplánuje život úplně do největších detailů a je přesvědčený, že to vyjde.
A pak je něco nebo někdo nahoře, kdo se podívá a řekne: Chacha a bude to jinak. Mně se to přesně stalo. Já jsem si to nějak poskládala, celé se mi to rozsypalo a pak jsem z toho byla úplně užaslá. Takže jsem se poučila a snažím se opravdu nechávat ty věci, ať si přijdou samy.
