Alois Švehlík

Alois Švehlík | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Švehlík: Uhonění lidé dnes leckdy berou zavděk hodně lacinou zábavou

  • 65
Alois Švehlík (79) je hvězdou nového filmu Jiřího Mádla Na střeše, který jde ve čtvrtek 7. února do kin. Herec pro Magazín DNES zavzpomínal na své divadelní začátky. Prozradil také, že ne všechny seriály vnímá jen jako „nutné zlo“ na obživu.

„Víte, mně se nelíbí, když se někdo na televizní seriály dívá spatra. U nás byly skvělé ještě za komunistů. Vezměte si třeba výborné Sňatky z rozumu podle románu Vladimíra Neffa. Já pamatuju jeden z vůbec prvních seriálů, který k nám přišel z Francie a jmenoval se Abonent na lince U. Pak třeba naše Nemocnice na kraji města nebo Sanitka,“ prohlásil Alois Švehlík.

Seriál se dá podle herce udělat dobře, když máte dobrý scénář, ten dostane do rukou dobrý režisér i kameraman a  obsadí to slušnými herci. Tak vzniká předpoklad, že se povede něco, na co se dá koukat a co se dá poslouchat.

„Něco, kde se diváci budou třást na každý další díl. Žel uhonění lidé dnes leckdy berou zavděk hodně lacinou  zábavou, takže vznikají díla, která ladí s pokleslým vkusem,“ míní herec, který letos v létě oslaví 80. narozeniny.

Švehlík dlouhá léta učil na DAMU. Začínající herci jsou podle něj ve srovnání s časy jeho mládí samozřejmě jiní. „Vyrostli v jiné době. Nejsem žádný moralista. Když mě nějaký mladý adept herectví nepozdraví, řeknu si no bóže, z toho se nestřílí. Asi ho to nikdo nenaučil. Možná jsou ti dnešní mladí trochu oprsklí, ale naštěstí ne všichni,“ řekl Alois Švehlík s tím, že mladým určitě nevytýká, že nemají dost pokory.

„Vzpomínám, že jsem taková slova v mládí od kolegů taky slýchal. A nejvíc tak mluvili hňupové, o kterých jsme pak už neslyšeli. S pokorou se musí opatrně. Když u někoho, kdo si stoupne na jeviště, převáží, může se stát, že ze sebe samou pokorou nevypraví ani slovo,“ říká.

Než se Alois Švehlík prosadil v televizi a ve filmu,  strávil roky v oblastních divadlech. Nedá na ně ovšem dopustit. 

„Divadla, kde jsem působil, jako Most, Liberec nebo Olomouc, nepatří k žádné druhé lize. Nejvýznamnější pro mě byl Liberec, kde jsem se oženil a kde se nám narodily všechny tři děti. Na ty roky nežehrám, mnoho jsem se tam naučil. Přesídlení do Prahy mi pravda otevřelo možnosti v televizi i ve filmu. V naší rodině nebyly žádné herecké geny, ale k divadlu jsme tíhli se starším bratrem odmalička. A společně začínali u Salesiánů v Pardubicích. Bratr měl velký talent a byl mým vzorem, ale bohužel brzy zemřel,“ dodal pro čtvrteční Magazín DNES Alois Švehlík.

7. ledna 2019