Vondra: O summitu slyším všude

Dlouhé měsíce připravoval summit NATO v Praze. Pak se stáhl do ústraní. Nyní, dva roky po vrcholné schůzce, získal od aliance významné ocenění. "Dodnes o summitu slyším, kudy chodím," říká v rozhovoru Alexandr Vondra.

Jak vnímáte, že vás generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer po více jak dvou letech od summitu v praze vyznamenal medailí Za zásluhy o NATO?
Vnímám to jako poctu nejen mé osobě, ale celému týmu, který summit připravoval, a potažmo také České republice, která se role hostitele ujala na výbornou. Dodnes to v zahraničí slyším, kudy chodím.

Medaile, vyhrazená v minulosti vysokým štábním důstojníkům, se od roku 2003 uděluje i civilistům. Dosud byla udělena padesátce osobností. Jste prakticky první Čech, který takové vyznamenání získal.
Ano, je to docela příjemný pocit být první z naší země... Ale víc než ten pocit bych z toho nevyvozoval.

ALEXANDR VONDRA

Někdejší disident a pozdější poradce prezidenta Václava Havla působil jako český velvyslanec v USA ve Washingtonu od března 1997.
Při nástupu do funkce považoval za svůj stěžejní úkol právě přijetí České republiky do NATO.
Členem NATO se Česká republika oficiálně stala 12. března 1999.
Měsíce pak připravoval Vondra z postu vládního zmocněnce vrcholný summit NATO v Praze v roce 2002. Poslední dva roky je v ústraní. Loni byl zvolen prvním prezidentem nově vznikající České euroatlantické rady.

Co pro vás summit NATO v Praze s odstupem těch let představuje?
Myslím, že Pražský summit se povedl. Sedm zemí, které byly tehdy do NATO pozvány, si Prahu pamatují jako město, kde se rozhodlo o jejich budoucnosti. Jsem rád, že jsem u toho mohl být.

Tehdy, bezprostředně po summitu jste uvedl, že to byl pro vás takový druhý listopad 1989.
Byl jsem tehdy podobně vyčerpaný a nevyspalý a měl jsem podobnou radost, že se to všechno povedlo. Koneckonců oboje se odehrálo v listopadu.

Od summitu jste trochu v ústraní. Loni jste přijal místo v nově vzniklé České euroatlantické radě. Plánujete, že se do diplomatických služeb někdy vrátíte?
Někdy je dobré být v ústraní. Ale neznamená to, že nic nedělám. Píšu, učím na New York University v Praze, zasazuji se za dobré vztahy mezi Amerikou a Evropou, pomáhám v nevládním sektoru a přiučuji se v byznysu. Rozdíl je v tom, že se teď věnuji tomu, co jsem si vybral a nemusím řešit problémy za jiné. V tomto roce žádný návrat do diplomacie neplánuji.

, natoaktual.cz,

Video