Mezinárodní společenství se v Bonnu dohodlo s představiteli Afghánistánu na jeho podpoře až do roku 2024. Konkrétní podmínky ekonomické pomoci by měly vzejít z ministerské konference konané příští rok v Japonsku. Kábul na oplátku přislíbil zesílit boj proti korupci a obchodu s drogami a pokročit v politických reformách, vyplývá ze závěrečného komuniké konference.
"Afghánci nechtějí využívat velkorysosti mezinárodního společenství ani o den déle, než bude absolutně nutné. Abychom ale zabránili obratu ve vývoji, budeme potřebovat vaši pomoc minimálně ještě deset let," žádal afghánský prezident Karzáí na úvod konference v Bonnu, kam se sjela stovka delegací z celého světa.
Pentagon učí afghánské geology hledat suroviny, Tálibán chce těžit |
Předání zodpovědnosti za celý Afghánistán do rukou místní vlády je plánováno na rok 2014. Karzáí uvedl, že na dobudování afghánských bezpečnostních sil a státních institucí je potřeba ještě asi 5 miliard dolarů.
Svět s další pomocí Afghánistánu počítá, má ale několik podmínek. "Afghánistán se může spoléhat na pomoc mezinárodního společenství i po roce 2014," ujistila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že cílem je bezpečný a prosperující Afghánistán. Vyzvala ale afghánskou vládu ke zintenzivnění boje proti korupci a obchodu s drogami.
"Důvěru afghánského lidu si získáte jen tehdy, pokud budete potírat korupci, zakročíte proti obchodu s drogami a budete chránit lidská práva, včetně práv žen," apeloval na Karzáího generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který se schůzky účastnil, bude v rozvojové pomoci Afghánistánu pokračovat i Praha. "Deset let nestačí na dokončení obnovy jedné vyčerpané a zničené země. Všechny výsledky jsou velmi křehké, často se dají udržet pouze s extrémními problémy," uvedl s tím, že pokud chce mezinárodní společenství v Afghánistánu uspět, musí pokračovat ve finanční podpoře. Afghánská vláda ale na druhou stranu "musí prokázat své odhodlání podniknout další kroky v demokratizačním procesu".
"Je to jedna z nejchudších zemí světa. Zpustošená třiceti roky konfliktu, který zničil infrastrukturu a instituce," uvedl civilní zástupce NATO v Afghánistánu Simon Gass.
Nezůstávejte, ozývá se Írán
Proti přítomnosti zahraničních vojáků v Afghánistánu po roce 2014 se na konferenci ohradil Írán. NATO plánuje, že i po plánovaném stažení bojových sil v zemi ponechá tisíce vojáků, kteří budou zajišťovat především výcvik afghánských bezpečnostních sil. Kolik vojáků a jaké bude složení mezinárodních jednotek, však zatím není jasné.
"Věříme, že mezinárodní a regionální iniciativa k obnovení míru a bezpečnosti v Afghánistánu může být úspěšná pouze tehdy, pokud vyloučí přítomnost cizích vojenských sil a hlavně zakládání zahraničních vojenských základen," uvedl šéf íránské diplomacie Alí Akbar Salehí.
Pákistán konferenci bojkotuje
Bonnskou konferenci bojkotuje Pákistán na protest proti nedávnému útoku amerických jednotek na jeho vojenské pozice na pákistánsko-afghánských hranicích, při nichž zahynulo 24 pákistánských vojáků.
Islámábád je přitom v oblasti klíčovým hráčem, bez jehož spolupráce nebude podle mnohých stabilizace bezpečnostní situace v Afghánistánu nikdy možná. Právě na pákistánských kmenových územích se ukrývají povstalci Tálibánu i jejich vůdci. Pákistán navíc působí při kontaktech s Tálibánem jako prostředník.
Britský ministr zahraničí William Hague upozornil, že jakákoliv dohoda s povstalci by vyžadovala, aby se vzdali násilí, přerušili styky s teroristickou sítí al-Káida a respektovali afghánskou ústavu.
Zklamání nad neúčastí vyslovila americké ministryně zahraničí Hillary Clintonová, podle níž může mezinárodní společenství "hodně ztratit, pokud by se země (Afghánistán) znovu stala zdrojem terorismu a nestability".
