"Digitální bojiště", tak dvoudenní technologickou výstavu, která začala přímo v bruselském sídle aliance, nazvali organizátoři.
"Bude se tu vystavovat široké spektrum produktů týkajících se digitalizace boje, jako komunikační a informační systémy, zaměřovací senzory nebo sledovací systémy," uvedl Cornelis Wientjes, který se na výstavě organizačně podílí.
Českou republiku zastupuje pardubická společnost ERA, která vyrábí pasivní sledovací systém Věra - nástupce proslavené Tamary. "Představí jen segmenty systému, především stanoviště operátora. Organizátoři výstavy si firmu vybrali ve výběrovém řízení jako jedinou od nás," informoval Jan Pejšek z ministerstva obrany.
Samotného podzimního zasedání šéfů vyzbrojování jednotlivých členských zemí aliance, takzvané CNAD, se účastní Jiří Martinek z ministerstva obrany.
Konference probíhá dvakrát do roka. Letošní jarní zasedání bylo věnováno boji proti terorismu. Nynější má ukázat možnosti, jak zapojit nejmodernější technologie do výstroje vojáků.
Bojiště jako na dlani
Firmy představují počítačové systémy, které umí komunikovat s jednotlivými vojáky v terénu a v detailních mapách přímo ukazují jejich polohu.
Současné studie, na kterých pracuje hned několik zemí NATO, se velmi často zabývají takzvaným "komplexním digitálním bojištěm", kde spolu mohou přímo komunikovat počítače, které u sebe mají osádky tanků, bojových letadel, ale i jednotliví vojáci.
Velitelé tak mají v reálném čase přesný přehled o situaci a jsou také schopni pomocí miniaturních kamer přímo sledovat vývoj událostí. Počítače by také teoreticky mohly v budoucnosti například hlásit zdravotní stav zraněných vojáků díky senzorům zabudovaných do uniforem.
Společnost Cubic, která vyrábí laserový soubojový simulátor MILES, představuje zaměřovač použitelný na všechny typy armádních vozidel i pro jednotlivé vojáky. Pomocí laserového paprsku dokáže určit, zda jde o nepřátele nebo o vlastní jednotky.
Finská společnost Environics přivezla kapesní detektor chemických látek. Voják vybavený takovým zařízením by okamžitě věděl, jakou látkou je ohrožen.
Italská Finmeccanica uvádí celý koncept takzvaného vojáka budoucnosti - Soldato Futuro, který využívá i elektronické maskovací systémy.
Belgická Královská vojenská akademie zase projekt malého bezpilotního letounu, vybaveného kamerou, schopnou přenášet reálná data z bojiště přímo k velitelům. Podobně i rakouská společnost Schiebel přivezla bezpilotní dálkově ovládaný vrtulník CAMCOPTER pro průzkum.
Firma Thales se zabývá projektem digitalizovaného pěšáka. Do Bruselu přivezla bojovou taktickou vestu, prošpikovanou elektronikou a především bateriovými zdroji. K vestě by mohl voják připojit komunikační rádio, brýle pro noční vidění, oční displej s daty a přesnou polohou, osobní PDA nebo termokameru a čidla pro detekci ohrožení.
Voják budoucnosti
Za nejmodernější armádní jednotku světa je v současnosti považována čtvrtá pěchotní divize americké armády, které se pro její vybavení satelitní navigací, počítačovým systémy a kamerami či detektory přezdívá "digitální".
Jak může podle firem a armádních velitelů vypadat voják budoucnosti? Zbraň takového vojáka by mohla tvořit integrovaný systém zapojený do počítačové sítě. Velitelé by tedy viděli, kam a proč voják střílí, kolik mu zbývá munice. Z bezpilotních průzkumných letadel, by pak mohli zjistit, zda byl cíl skutečně zlikvidován.
Kromě amerického projektu "bojovníka budoucnosti", se programy vývoje budoucí výzbroje a výstroje zabývají i další země jako Velká Británie, Kanada, Německo, Francie a Itálie. Studií vojáka budoucnosti se zabývají experti i v České republice. Vojenský opravárenský podnik 026 ze Šternberka vyhrál konkurz na popis toho, jak by výstroj takového vojáka 21. století mohla vypadat.¨
Armáda chce přesně popsat výzbroj, výstroj a komunikační, pozorovací a navigační prostředky, které by měl mít jedinec při vojenské operaci na sobě a to ve výhledu až 30 let do budoucnosti.
"My potřebujeme, aby nám někdo, kdo se na to cítí, popsal, jak má voják ve 21. století vypadat," uvedl před časem pro ČTK šéf sekce pro vyzbrojování Jiří Martinek.
Studie za více jak 5 milionů korun by měla ukázat, které součásti výzbroje je schopen vyrobit a dodat český průmysl a co by bylo potřeba získat v zahraničí.
 |
